Rozhovory
27.3.2018 - Redakce

Lukáš Nesměrák:”správným přístupem můžeme připravit nové hráčky”

Crazy girls FBC Liberec zakončily sezónu ve čtvrtfinálové sérii proti FBC Ostravu. Výsledek série i přes výsledkově vyrovnané zápasy byl 4:0. Čtvrté utkání bylo i posledním pro trenérské duo Lukáš Nesměrák, Petr Horáček, kteří končí na lavičce Crazy girls.

Podařilo se splnit předsezonní cíle?

Ano, to se bezpochyby podařilo. Jediným cílem byl postup do play-off a z toho logicky vyplývající záchrana týmu v extralize. To se nám podařilo už jedno kolo před koncem, takže jsme si poslední zápas bez nervů mohli užít stejně jako vloni.

Mým vlastním cílem pak bylo, mít se všemi týmy na naší úrovni a pod námi pozitivní bilanci. To se podařilo (vč. Jičína nad námi) také a tím jsme si otevřeli dveře do play-off. Jasně jsme tak ukázali, že do vyřazovacích bojů patříme.

Ostravský celek Crazy girls výrazně potrápily. Čekal jsi, že to může být takto vyrovnané?

Doufal jsem v to, když jsem se dozvěděl soupeře pro play-off. Věděl jsem, že takticky umíme tým připravit na jednoho soupeře.

Chybělo nám opravdu málo k vítězství v obou sobotních zápasech. Kvalitně a takticky hrající první lajnu byla schopna doplnit lajna druhá a tím jsme byli pro Ostravu konkurenceschopný soupeř. Od poloviny soutěže jsme upustili od rozložení síly na dvě lajny a udělali jsme první lajnu silnou a u druhé jsme začali pracovat na drobných úkolech, kterými jsme minimalizovali chyby méně zkušených hráček. Odvažuji si říci, že pokud bychom měli silnější druhou lajnu, tak bychom sobotní zápasy vyhráli. Ale bohužel na ni hráčky nemáme...

Vytkl bys něco holkám za letošní sezónu?

Bohužel musím říci, že některým určitě ano. V týmu byly hráčky, které svou pracovitostí a přístupem do extraligy patří. Druhá polovina týmu by však v jiných průměrných týmech patřila při nejlepším na lavičku. Možná je to drsné, ale je to tak. Bohužel porce odehraných minut kvůli nízké konkurenci v týmu některým holkám stoupla do hlavy. Obecně mi pak chybělo nasazení výkonnostně slabších hráček na tréninku. Nikdy jsem neměl problém s technicky horšími hráči, pokud bojovali a nechali na tréninku duši. Bohužel mi někdy přišlo, že některé holky duši vypustily už před halou. 

Na lavičce žen společně s Petrem Horáčkem definitivně končíte, kdy u vás toto rozhodnutí vyhrálo?

V podstatě to v nás uzrávalo celou sezónu a velmi tomu pomohla neustálá starost o dostatečný počet hráček na zápas, směšné omluvy pro neúčast na trénincích a zápasech a také právě už zmiňované nízké nasazení na tréninku. U hráček potřebujeme jako trenéři vidět nadšení a natěšení, když jim řekneme, že jdou na hřiště. To je to, co nás baví a nabíjí. Opak nám bere energii a zapálení.

Navíc jsme "čuchli" k dětským kategoriím. U nichž můžeme leccos změnit a správným přístupem můžeme připravit nové hráčky a hráče pro budoucnost Liberce. Spoluprací s šéftrenérem klubu Matějem Kluchem na školení rodičů se nám pak více otevřely oči. Proto se chceme přesunout někam, kde nebudeme naším potenciálem tolik mrhat.

Kdybys měl celou sezónu zhodnotit, jaká byla?

Určitě si většina holek zaslouží poděkování a uznání za celou sezónu. Spousta z nich dojíždí z dálky a asi polovina to vydržela celou sezónu. Před těmi, co pravidelně jezdily a makaly opravdu smekám. Speciální poděkování pak patří ose týmu - Klárka Leierová, Míša Mlejnková, Niki Pekárková, Lůca Veidlová, Oxana Šamanina, Áďa Dlouhá a Marcela Štěpánová. Je hlavně jejich zásluhou, že se hrálo play-off. Trénovaly a hrály často polozraněné a nemocné. Přesto byly nejlepší v týmu. Díky téhle ose byla sezóna nakonec úspěšná. Na druhou stranu musím říci, že pro mne se jednalo o nejtěžší trenérskou sezónu v životě a to hlavně po psychické stránce.

Když se podíváš na semifinálové dvojice, kdo vyhraje letošní SFF 2018?

Já si myslím, že vyhrají Vítkovice. V Superfinále budou mít domácí prostředí. To jim určitě moc pomůže. Navíc mají velkou spoustu vyzrálých a zkušených samostatných hráček, které hrají v těžkých momentech nejlepší florbal. Nelze samozřejmě podcenit ani Tigers, které mají také výborný tým a jsou schopny se lépe takticky připravit než Vítky. Titul ale přeji Háně Koníčkové, takže fandit budu určitě jim.