”Crazy girls byly jasná volba,” říká po návratu Marcela Urbanová.

V loňské sezoně jsi nastupovala v extralize v dresu Mladé Boleslavi, co tě přimělo k přesunu do Liberce?
Nedomluvili jsme se na další vzájemné spolupráci a nastal čas udělat změnu. Není čas ztrácet čas, a tak volba byla jasná. Kam jinam se vrátit než tam kde vše krásné a top začalo.

V Liberci jsi s florbalem začínala, už jsi zde odehrála pěknou porci zápasů a naposledy jsi tu do hry naskočila v sezoně 2015/16, jaké byly tvé pocity, když jsi opět oblékla dres Crazy girls?
Jasná myšlenka nebo spíše nejvíce k srdci blízká vzpomínka byla, když jsme s Crazynama vyhráli mistra ČR (můj 1 titul) v sezóně 2005/2006. Dýchla na mě taková ta domácí atmosféra. Na první zápas přišla spousta známých lidí, a především fanoušků, co mě vždy zde v Liberci podporovali několik let, byl to prostě nádherný a nepopsatelný moment. Kdo nezažil neví...

Popiš nám sebe jako hráčku. Jak sama sebe vnímáš, v čem vidíš své největší florbalové přednosti?
Hecíř, podporovatel, dříč nic není zadarmo. Přednosti musí posoudit druzí. Za mě to je ale rychlost a střelba.

Máš nějaký předzápasový, případně i pozápasový rituál?
Předzápasový rituál je fajnovková snídaně a pak film John Wick. Pozápasový – odlití "kytar" (namožené nohy) ledovou koupelí. (smích)

Jaký je tvůj nejlepší florbalový zážitek?
Jednoznačně výhra 1 titulu v sezóně 2005/2006.

Několik let zpět jsi působila v klubu FBC Liberec jako trenérka juniorek a dorostenek. Trénovala jsi i několik svých nynějších spoluhráček, například Káju Novákovou, se kterou jste dosud většinu zápasů nastupovaly v jedné lajně. Jaký je to pro tebe pocit zahrát si s holkami, které jsi vlastně přivedla do “velkého” pětkového florbalu právě ty?
Vždy jsme si dělaly legraci na trénincích, že bychom si chtěly jednou spolu zahrát a neuvěřitelné se stalo skutečností. Jsem ráda, že toto mohu zažít a nyní se mi podpora vrací od mladých zpět - takové to karty se otočily. (úsměv)

Co zatím říkáš na vaše dosavadní výsledky a předváděnou hru?
Já vždy říkám, že by mohlo být lépe. Byly zápasy, které jsme měly vyhrát a zbytečně jsme body darovaly soupeři. Ale, je to sport a máme pořád na čem pracovat. Jsme zpět v extralize a mnoho hráček teprve sbírá zkušenosti v nejvyšší soutěži. Takže nestavíme a jedeme dál!

V následujících dvou týdnech vás čekají dvě těžká utkání s Tatranem a s Ostravou, tedy s týmy z TOP 5 - jaké budou vaše cíle do těchto dvou kol?
Oba celky jsou papírově jasně silným soupeřem a počítá se u nich s výhrou, ale za mě každý je porazitelný. Chceme vyhrát a být obstojným soupeřem, který bude předvádět naši hru.

Utkání s Tatranem se odehraje už tuto sobotu v domácí hale SH Dobiášova – na co bys diváky pozvala?
Neztrácejte v nás víru – my budeme makat především pro Vaše oči. Buďte naším druhým srdcem!