O sportovní dlouhověkosti, studené vodě. Jak hodnotí sezonu Víťa Vaníček

Víťa Vaníček nastoupil k prvnímu utkání v nejvyšší soutěži v roce 2009, kdy odchytal 20 minut proti Bulldogs Brno. Od té doby s krátkou přestávkou patří mezi hlavní pilíře libereckého brankoviště. V posledních letech do sezóny vstupoval jako jednička FBC Liberec a stejná role mu připadla v poslední sezóně. 

16 zápasů, 905 odchytaných minut, 8 výher, 5,37 inkasovaných branek na zápas. To je na brankáře z Liberce slušné, nemyslíš?
Vždycky to může být lepší. Ale dá se říct, že až na několik momentů jsem byl se svými výkony spokojený.

Tým na tebe spoléhal. Jaké byly poslední duely z tvého pohledu?
Bylo to trochu jako na houpačce. V některých zápasech jsme dokázali podat skvělé výkony jako tým, ale bohužel jsme na to nedokázali navázat ve více zápasech za sebou a po důležitých výhrách často přicházela zbytečná prohra, protože jsme utkání prostě nezvládli.

Byl vyhraný zápas s FBŠ Bohemians nejlepší v celé sezóně?
Pro mě osobně to byl asi jeden ze dvou nejlepších zápasu v sezóně spolu s prvním domácím zápasem proti Ostravě. A pro nás jako tým to byl možná jeden z 2-3 nejlepších výkonů v sezóně.

V prodloužení Liberec vyhrál pět utkání. Tedy maximální počet. Mrzí tě, že ani jeden ze zápasů nedošel k nájezdům?

Vzhledem k tomu, že jsme všech 5 prodloužení vyhráli, tak mě to ani nemrzí.

Dříve jsi chytal samostatné nájezdy doslova ve stoje, na florbal trochu neortodoxní, že? (smích)
Není to úplně obvyklé. Myslím, že styl chytání nájezdů se s časem mění a vyvíjí u každého brankáře. Občas je dobré zkusit i něco netradičního a překvapit tím ostatní. (úsměv)

Řekni, jak se naladit na důležité zápasy? Jsi během nich v klidu?
Každý má asi svůj oblíbený způsob nebo rituál, jak se správně naladit na zápas. Pro mě se v poslední sezoně stalo důležitou součástí přípravy na zápas otužování, což mi hodně pomáhá se psychicky naladit - právě abych byl vždy v klidu během zápasu.

"Pro mě se v poslední sezoně stalo důležitou součástí přípravy na zápas otužování, což mi hodně pomáhá se psychicky naladit - právě abych byl vždy v klidu během zápasu."

Zajímavé, pověz. Co ti takové otužování může přinést v zápasech?

Na způsob chytání to otužování moc velký vliv nejspíš nemá. Spíš to člověku dodá vnitřní klid, víru v sám sebe a v úspěch týmu.

Kdo tě k tomu přivedl? Je to poměrně stále netradiční věc.
Na předsezonním letním soustředění v Tanvaldě nás všechny nalákal do studené vody mentální kouč Míra Nečas. Bylo 7 ráno a jednalo se o první takovou zkušenost. Překvapilo mě, že tomu ihned nepropadlo víc kluků z týmu.

Pro představu. Svlékneš se a ponoříš se do ledové vody. Jak dlouho jsi schopný tam vydržet? (smích)
Nejde jenom o samotné otužování. Možná nejdůležitější část celého rituálu jsou dýchací cvičení, která člověka psychicky a fyzicky na ten studený šok připraví. V ledové vodě mi potom stačí vydržet kolem 2 minut.

Pojďme zpátky k florbalu. Co tě nejvíce štve na spoluhráčích?
Nejvíc mě štve, když tréninková cvičení nedělají ve stylu jako by to byl zápas. Jinak řečeno - dostanou dobrou na nahrávku na střelu, ale oni si míček zastaví, dvakrát si zadriblují, udělají ještě dva kroky a pak vystřelí... Na tohle proti kvalitním soupeřům v lize nikdy nedostanou čas. V kabině jsem známý pod hláškou “střílej z první do ****”. (úsměv)

"Možná nejdůležitější část celého rituálu jsou dýchací cvičení, která člověka psychicky a fyzicky na ten studený šok připraví. V ledové vodě mi potom stačí vydržet kolem 2 minut."

V týmu jsi od sezony 2012/2013. Spoluhráče znáš tedy všechny dlouho. Kdo je největší florbalový hračička?
Těžko říct, třeba Lukáš Lhota má na obránce jeho věku moc šikovné ruce a skvělý přehled.

A nejtvrdší střelu má?
Když Patrik Rozkovec dostane na střelu dostatek času a prostoru, tak asi on.

Když se podívám na tvoji kartu na Českém florbale uvádí, že spadáš do kategorie veteránů. Cítíš se na to?
Fyzicky se tak pomalu začínám cítit - každý zápas bolí čím dál tím víc a tím déle. Taky různé menší či větší bolesti těla se začínají objevovat častěji. Ale v hlavě se na veterána zatím necítím. (úsměv)

Jaký je vůbec tvůj recept na tvoji sportovní dlouhověkost? Zdá se, že brankáři v Superlize vydrží chytat do pozdějšího věku.
Brankáři asi ve více sportech dokáží tu kariéru natáhnout déle. Já mám navíc štěstí i se svým zaměstnáním. Jde hlavně o práci ráno a když je potřeba, tak nebývá problém si upravit pracovní hodiny, aby se to nekrylo s florbalem.

"Ale v hlavě se na veterána zatím necítím."