Přípravka na listopadových turnajích.

Přípravka Lukáše Nesměráka
V neděli zasáhla také druhá skupina přípravky do turnajového dění. Naši prckové zajížděli do příjemné haly v Lomnici nad Popelkou.

V té byl dostatek prostoru i mimo hrací plochu a tak si děti užily nejen zápasy, ale i spoustu zábavy a zkoušení různých triků ve volných chvilkách. Nutno říci, že vydané síly jim pak trošku chyběly v posledním zápase se Semilami. Ale po "prostáté" první polovině svůj výkon v tomto zápase zlepšily a dělaly většinou to, co po nich trenéři Hypš s Nesměrákem chtěli.

Co to bylo? Hlavním úkolem bylo přestat střílet z dálky a snažit se zkoušet své kličky ve všech situacích. Dát gól střelou z dálky totiž aktuálně není tak přínosné, jako prokličkovat mezi protihráči a vstřelit gól tváří v tvář brankáři soupeře.

Zápasy tato skupinka tentokráte hrála proti fyzicky i technicky zdatnějším soupeřům. Tím si tedy své technické kousky musely děti zkoušet proti lepším protihráčům a určitě se na turnaji naučily mnoho nového. Pokud by své soupeře nějak výrazně "deklasovaly", mnoho se toho nenaučí.

První zápas s domácí Lomnicí, jejíž trenérky neustále řídí své hráče jako loutkové panenky, byl opravdu tvrdý a někteří menší kloučci často leželi na zemi. Cestu jakou hrát jim ukázala v týmu jediná holčička Julinka, která si z předchozího dne a turnaje elévek ještě velmi dobře pamatovala, jak se tvrdému soupeři postavit. Postupně tak naše děti zlepšovaly svou hru a ukázaly, že i bez neustálých pokynů trenérů jsou děti schopny hrát dobrý florbal.
Druhý zápas jsme nastoupili proti, vždy ambiciozním, Koberovům. Trenéři FBC už před zápasem dětem vysvětlili, že se jedná o velmi dobrého soupeře. Děti správně pochopily, že musí pořádně makat, aby nebyly v zápase jen do počtu. Předvedly fantastický výkon a neskutečnou snahou soupeři odebírat míček ihned po jeho ztrátě Koberovy nepouštěly do mnoha šancí. Samy přitom dokázaly góly střílet po krásných individuálních akcích.
V posledním zápase se Semilami jsme, jak již bylo výše napsáno, chvíli hledali energii. Možná to bylo způsobeno i tím, že jsme hráli dva zápasy po sobě a nebyl čas doplnit síly skvělými buchtami a řízečky od maminek - DĚKUJEME. Možná chyběla energie vydaná mimo hřiště mezi zápasy. Děti dostaly právě v tomto zápase úkol nestřílet z poloviny hřiště (a někdy ještě dále). Sice by zřejmě daly tímto způsobem spoustu gólů, ale to nebyl náš cíl. Nutno říct, že Semily projevily velkou sílu právě ve střelbě z dálky, ale i při individuálních akcích. Přístup jejich trenéra byl balzámem hlavně pro naše uši a silně tak kontrastoval s předchozími dvěma zápasy.V turnaji jsme opět vystřídali 3 brankáře, zažili spoustu legrace a zlepšili se ve všech aspektech naší hry. Těšíme se na další turnaj, který bude až v roce 2019. Sledování MS v Praze nám ale čekání určitě zkrátí.

Přípravka Radka Valeše

Během sobotního odpoledne jsme nastoupili na domácí palubovce s týmem Black a White. Celkem nás bylo 14, což vzhledem k počtu dětiček na tréninků nás mrzí, že na zápasy se nemohli všichni dostavit. 

Kluci tak měli hodně šancí naskočit na hřiště a bojovat naplno, tak jak si sami řekli. V průběhu turnaje jsme museli řešit, jednu vážnou situaci. Nikomu se nechtělo do branky. Zřejmě proto, že všichni chtěli střílet branky.:) Nakonec se odvážlivci našli a v bráně jim to šlo parádně! Vyzkoušeli jsme všechny nové kličky, co jsme se naučili, odehráli parádní tři zápasy a moc se těšíme na další utkání! 

Děkujeme rodičům za vzornou přípravu dětí na zápas a podporu.