Velký návrat: Hana Koníčková se vrací do FBC Liberec

Jaká pro tebe byla sezóna ve Vítkovicích? Dojíždění muselo být opravdu složité.

Byla jsem v týmu, kde jsem cítila, že není florbal pro holky jenom příjemný pokec na tréninku, ale kde je zdravá konkurence, poctivá práce a kvalita. Věděla jsem, že jsi tam nejdu hledat nové kamarádky, tudíž jsem tam šla s jasnými cíli, které jsme si s vedením dopředu ujasnily a hráčky to musely respektovat. Jelikož jsem znala pár hráček z reprezentace, tak jsem věděla, že Morava bude dobré rozhodnutí. V průběhu sezóny jsem byla samozřejmě ráda, že jsem poznala ostatní holky z Ostravy, ze Slovenska a celkové vedení klubu Vítkovic. Měla jsem vyhovující tréninky v průběhu týdne v České Lípě s chlapy a na jednom tréninku v Ostravě jsem musela předvést, že si tam nejezdím na výlet.

Jsem zvyklá pracovat pod určitým tlakem a měla jsem to sama nastavené tak, že jenom moje jméno mi nebude stačit (smích). Bavila mě hra s holkami, to byl hlavní motor. Při cestování jsem psala seminární práce, učila se na zkoušky a to mně vyhovovalo. Přiznávám, že cestování bylo náročné v období zkoušek a akcí na ZŠ, kdy jsem pendlovala mezi prací v Liberci, školou v Praze a florbalem v Ostravě. Období před MS, kdy jsem se zranila, také nebylo vůbec jednoduché. Celkově to bylo o plánování a sladění harmonogramu, které se vyplatilo.

Byl vítězný gól v Superfinále pro tebe zadostiučinění?

Určitě ano. Pokud se projeví vynaložená energie do úspěšného výsledku, o který se snažíte, je to vždy ta nejlepší možnost. Nebylo jednoduché si získat pozici v týmu, nicméně se to povedlo a bezprostřední pocity po vstřelení gólu nejdou slovy popsat.

Pojďme zpátky ke Crazy girls, co tě přimělo opustit úspěšný tým Vítkovic a vrátit se do Liberce?

Budu se opakovat. Přestoupila jsem už po druhé v období, kdy se konalo MS. Hráčky, které se snaží o nominaci na mistrovství světa automaticky zvýší kvalitu i v klubu. Jak v NST, tak ve Vítkovicích byla velká kvalita. Jistě nám pomohlo pořádání MS v Bratislavě a zastoupení slovenských reprezentantem v ostravském klubu. Nicméně jsem věděla, že to bude u mě jen v rámci jedné sezóny, protože moje domácí prostředí je někde jinde. Pokud bych nyní chtěla hrát kvalitní florbal, jdu do zahraničí. Vracím se do známého prostředí, kde mám okruh přátel, práci a především krásnou přírodu se sportovním vyžitím.

Proměnil se hodně celek Crazy girls?

Stabilní jádro stále zůstává a to je důležité. Musí se tu vybudovat základna v ženách, která bude kvalitní a bude doplněná vždy nadějnými mladými hráčkami. Podle účasti na letní přípravě bych to tipovala na malý florbal, nicméně hráčky máme, ale více je jich dojíždějících.

Poprvé ses ukázala v dresu Crazy Girls na Czech Openu, jak bys zhodnotila tento přípravný turnaj?

Neměla jsem veliká očekávání, tudíž jsem se nemohla zklamat. O to víc mě příjemně překvapila naše převedena hra a parta holek, co za ní stála.

Jaké jsou tedy prozatímní pocity?

Že mám florbal stále moc ráda, ať ho hraju na jakékoliv úrovni. Že mám chuť na sobě pracovat. Vážím si toho, že jsem sundala obě ortézy a můžu hrát bez omezení na hřišti. Je příjemné vidět známé tváře opět v domácím prostředí v Liberci.

Budeš opět patři mezi klíčové hráčky v týmu, jak se na tuto roli těšíš?

Jsem ráda, že hraju opět v útoku. To mě baví. Doufám, že to bude podpořeno vstřelenými góly, abych byla platná pro tým. Chci být pro holky příkladem na hřišti a chováním mimo něj. Stojím si za tím, že to znamená více než pouhé řeči.