Výroční rozhovor s prezidentem FBC Liberec

V jaké kondici se nachází FBC Liberec? Zlepšila se situace, ve které byl florbalový Liberec před pěti lety?
To je poměrně těžká a do široka položená otázka. Když jsem před lety začínal své prezidentování, měl jsem vizi o třech základních principech, které v klubu musí fungovat. Jsou platné dodneška a dovolím si je připomenout.
1. FBC Liberec jako velká rodina

Troufám si říci, že tento princip plníme na 100% a více. Při každé příležitosti jsem hrdý na celoklubovou sounáležitost, nadšení dětí a myslím i rodičů při společných akcích. Pro naše členy a rodinné příslušníky se snažíme dělat hodně, odměnou je důvěra v naši činnost, naše trenéry a spokojenost při společných akcích.

Klubová sounáležitost však nemůže být pouze jednostranná ze strany dětí a rodičů. Musí být i obrácená, ze strany hráčů a hráček elitních týmů. A to je podle mého ta největší přidaná hodnota FBC Liberec. Díky zapojení hráčů a hráček do trénování dětí a mládeže cítím i tuto druhou rovinu klubové sounáležitosti. Na všelijakých diskusních florbalových fórech a setkáních slýchávám žehrání mnoha klubů, že s rozvojem a vývojem florbalu dochází k ochlazení vztahů a oddělení elitní složky od mládeže.

V této oblasti mám jedno velikánské přání a tím je zvýšení divácké účasti při elitních utkáních, byť rozumím mnoha objektivním důvodům, proč je to těžké včetně sportovní atraktivity a prostředí haly. Cestou však je udržet diváckou návštěvu od kategorií dětských přes dorostenecké a juniorské až k dospělým týmům.

"Naše děti a mládež patří mezi nejlepší v ČR, troufám si říci, že patří minimálně mezi TOP10 a nakukujeme mezi TOP 6-7."

2. Sportovní rozvoj založený na vlastních odchovancích

Dříve se nám povedl úspěch nahodile a byl vždy spojen s povedenou věkovou kategorií a skupinou kluků a holek včetně trenérů, které společně florbalově vyrůstali.

Chtěli jsme vybudovat silnou základnu, která bude zajišťovat florbalový rozvoj pro děti všech kategorií, ale také i rozdílné výkonnosti. Nechceme budovat pouze elitní týmy, chceme vybudovat strukturu, kde když se ulomí jedna větvička, doroste nebo nahradí ji jiná. Zaměření pouze na vybrané talenty v dané kategorii se již mnohokrát ukázala chybná.

Zlom ve sportovním životě nastává ve dvou obdobích. Tím prvním je období přechodu na střední školu a s tím spojená změna zátěže studiem a současně i první vztahy a lásky. Tím druhým je pak přechod na vysokou školu. Obě období jsou riziková z pohledu ztráty florbalových nadějí a je nutné je mít na paměti a základnu mít přirozeně širokou. Vedle těchto dvou problémových, ale logických období dochází u dětí a mládeže k přechodu k jiným sportům, ke ztrátě zájmu o florbal, přechodu na jiné zájmy, apod. Částečně tyto vlivy dokážeme ovlivnit prostředím a atmosférou v klubu, přístupem trenérů a již zmíněnou klubovou sounáležitostí, zcela je však eliminovat nedokážeme. Proto je šířka kvalitní základny velmi důležitá.

Výše zmíněné je základem pro situaci, která nám dnes již nastává. Tou je kontinuální dlouhodobá vyrovnanost jednotlivých kategorií. Chceme, aby FBC Liberec bylo vnímané jako úspěšný klub pracující s mládeží v každé kategorii a hlavně dlouhodobě a opakovaně. Před pěti lety cítím obrovský rozdíl. Naše děti a mládež patří mezi nejlepší v ČR, troufám si říci, že patří minimálně mezi TOP10 a nakukujeme mezi TOP 6-7.

3. Ekonomická stabilita a jistota

Předchozí období nebylo finančně jednoduché. Přesto jsme se snažili hospodařit rozumně, jako jedni z prvních jsme zavedli pravidelné odměny pro trenéry, byť byly ve výši měsíčního kreditu na telefon. Dne je situace taková, že financování je vícezdrojové, máme rozumné rezervy pokrývající případný finanční výpadek. Bohužel, obecně podpora sportu v Liberci je na jedné z nižších úrovní v ČR, s nadsázkou se vždy divím, za co ostatní kluby ty peníze utratí.

I přes tyto objektivní skutečnosti dokážeme zajistit činnost všech družstev FBC Liberec, zatím jsme se vždy dokázali vypořádat s problematikou hal, která nás stojí neskutečné peníze a hlavně jsme dokázali vytvořit a stabilizovat tým 4 zaměstnanců, kteří zajišťují rozhodující činnosti v klubu pravidelně, plnohodnotně a s nadšením. Zde si však uvědomuju největší dluh a také riziko do budoucna. Kolegové jsou mladí, skromní, pro florbal žijí a zatím nemají rodiny. Láska k florbalu pak rodinu a ženu na mateřské nenakrmí, proto hovořím o „dluhu“.

Hospodařit tedy musíme dál zodpovědně, pracovat musíme cílevědomě a poctivě a věřím, že budu moci při příštím výročí hlásit splnění plánu i v této oblasti.

"I přes tyto objektivní skutečnosti dokážeme zajistit činnost všech družstev FBC Liberec."

Kde vidíš v budoucnosti největší prostor k rozvoji, chystá se něco důležitého v klubu FBC Liberec?

Největším omezením rozvoje je nedostatek a jejich stav hal v Liberci. Dnes již trénujeme na 4 halách, utkání hrajeme také na 4 halách včetně Home Credit Arény. Chybí nám opravdu domácí prostředí, náš hrad, který se stane nedobytný a soupeřům se k nám nebude chtít. Neustálým střídáním jsme v podstatě pořád hosté. Toto téma je asi nejpalčivější ze všech problematických.

Jak hodnotíš výsledky mužského a ženského elitního týmu?

Mužský tým je na vzestupu. Osobně jsem cítil potenciál na lepší výsledky již v loňské sezóně, částečně to doklaplo až letos. Vím, aktuálně jsme v útlumu, nějaká krize však musela přijít a u nás přišla v nejnevhodnější chvíli. Dostali jsme se tím do situace, že musíme zabojovat a play off uhrát, máme to však stále ve svých rukách a já týmu věřím. Pokud bude play off, budu na konci sezóny spokojen.
Crazyny prožívají obtížné období. Byť se rozrůstají nejvyšší ženské soutěže, fakticky počet žen a dívek nestoupá. S ohledem na vyšší náročnost soutěží, dnes hráčky hledají jednodušší cestu ke svému florbalovému působení. Z ženského florbalu se stal sport téměř studentský a naše děvčata při přechodu na školu do Prahy odcházejí i hrát do Prahy. Je rozdíl jet minimálně 3-4x týdně na trénink tramvají nebo autem do Liberce. Neskutečně si vážím holek a trenérů, které dále srdnatě bojují a chtějí ženský florbal v Liberci pozvednout. Situaci bohužel nepomohl výpadek naší dívčí základny z minulosti, takže všechna tato negativa aktuálně sklízíme. Daří se však podobné kroky jako dříve u chlapců, zapojujeme naše hráčky do tréninků dětí a mládeže, dorůstá nám nadějná mládež a věřím v lepší zítřky. Holkám věřím, že extraligu udržíme a odrazíme se k lepším zítřkům, byť to nebude jak mávnutím kouzelného proutku.

"Za posledních 5 let vnímám progres mládeže jako obrovský, troufám si říci, největší v historii FBC Liberec. "

Jak sám osobně vnímáš progres mládeže?
V dětských a mládežnických kategoriích je nastavená cesta správně a progres postupně přichází.
V kategoriích nejmenších nejsou důležitá vítezství, děti musí zvládnout i prohry, ty je zocelí a připraví pro život.Podstatnější je však nadšení, nasazení a radost ze hry a sportovní pokrok. Vítězství pak přijdou jako ocenění a naše cesta v tomto přináší ovoce. Dnes již o tom dokážeme přesvědčit i nejsoutěživější rodiče. V mládežnických kategoriích se již o vítězství a úspěch hraje a naše týmy jsou předními ve svých kategoriích. Prvními krůčky je právě zmiňovaná dlouhodobá stabilita, druhý krůček v podobě významnějšího úspěchu je již na spadnutí a věřím, že v brzké době přijde. Za posledních 5 let vnímám progres mládeže jako obrovský, troufám si říci, největší v historii FBC Liberec.

Klubu FBC Liberec bude 25 let, který moment vnímáš jako ten nejdůležitější?

V klubu jsem nebyl od počátku, takže se mi to velmi složitě hodnotí a proto jich bude víc.
Určitě tím prvním je moment založení klubu, bez toho bychom dnes tady a spolu asi neseděli. Jako druhý hodnotím sloučení všech dílčích sekcí FBC Liberec do jednoho klubu a pod jednu hlavičku v roce 2009/10, bez toho by do dnešní podoby FBC Liberec nepřežil. A tím třetím vnímám vznik zaměstnaneckého týmu 2 roky zpětně, který si vzal chod FBC Liberec za své, chce jej dále posouvat, přichází s nápady a inciativami a je pro mě garancí, že klub nestojí na hliněných nohách. S nadsázkou říkám, že až mě přejede tramvaj, tak FBC Liberec musí fungovat i beze mě. K tomuto stavu se to už blíží a jsem tomu rád. Teď už jen aby mě skutečně něco nepřejelo, protože mě to opravdu baví, z dílčích úspěchů mám radost a přináší mi to už i potěšení.

Kdybys měl členům FBC Liberec vzkázat jednu věc, jaká by to byla?

Poděkování za důvěru v nás vloženou a za zpětnou podporu ve formě nadšení, nasazení a klubové sounáležitosti. Moc nás to těší a zejména zpětná podpora je pro nás motorem pro další činnost a současně i závazkem. Každému bych přál splnění individuálního florbalového snu a společný týmový úspěch. Není nic většího než společné emoce a euforie.

"Každému bych přál splnění individuálního florbalového snu a společný týmový úspěch. Není nic většího než společné emoce a euforie."