”Hlavní mojí rolí je být nápomocný pro individuální rozvoj hráčů A-týmu,” říká Miroslav Nečas

Míro, představ se krátce. Co je tvojí hlavní náplní práce. Čím se živíš?

Líbí se mi motto: Doing right things and doing it right. Vidím v tom hluboké souznění s mým životem tj. najít smysl života a dělat věci co Tě baví a snažit se je dělat dobře.

Snažím se celý život dělat to co mě nejvíc baví a to jsou oblasti kolem sportu, výkonnosti a lidského těla - to je nejlepší stroj ve vesmíru. Jeho schopnosti mě nepřestávají udivovat. Pracuji buď se sportovcem v oblasti mentální přípravy tj. umět předvést optimální výkon v den D zápasu. Proč? Protože branky, body, vteřiny! Záleží na zralosti klienta a můj přístup se dá rozdělit na dva. Jeden je více mentorský - vzdělávám ho - mám svoje mapu témat. Druhý přístup je koučovací - během rozhovoru si klient uvědomuje, co je třeba dělat a provádím ho v jeho potřebách, aby byl spokojený hlavně jako člověk. Až poté předvede skvělý sportovní výkon. Základem je sportovní psychologie, na kterou navazuji koučovacím přístupem a přidávám si tam témata, která považuji za zásadní pro výše zmíněné, a to např.energy management - jak kultivovat svoji energii, flow a leadership.

Umím připravit skvěle jednotlivce na vrcholné výkony, nicméně rád bych více pomáhal klubům a trenérům v jejich rozvoji - tam vidím větší vliv na celkovou kultivaci sportovního prostředí a cestu jak se přibližovat špičkové zahraniční konkurenci. Pracuji externě pro RedBull, reprezentanty, vzdělávám se neustále a mám proto srovnání se světem a troufnu si odhadnout kam bude vývoj směřovat.

Další skupinou je koučink středního managementu ve firmách - kde se soustředíme na výkonnost týmů, ale i na individuální udržitelnou výkonnost manažera skrze jeho tělo, emoce, mysl a smysl.

Moje další aktivita jsou biohacking workshopy pro firmy pod názvem Upgrade yourself - představte si, že mezi milionem informací, které dnes můžu dohledat mám někoho, kdo na moji udržitelnou výkonnost hledí celistvě a umí mi prakticky poradit jak skloubit výživu, odpočinek/spánek, pohyb, práci, vztahy, náladu a emoce, mysl a smysl.

Na jaře připravujeme konferenci https://www.upgradeyourself.live/ zaměřenou na firemní lídry pro zlepšení jejich zdraví a výkonnosti ve firmách.

Další aktivita je soukromý seberozvojový víkend https://www.upgradedretreat.cz/

Jak ses dostal k FBC Liberec? Co je tvoji hlavní úlohou v týmu?

Nastal čas a ozval se mi Zdeněk s Matějem. Byl jsem moc potěšen - protože jsem po očku sledoval aktivity klubu a velice s nimi resonují moje postoje co se výchovy týče. Mojí hlavní rolí je být nápomocný pro individuální rozvoj hráčů A-týmu, juniorky.

Další rolí je být partnerem hlavního trenéra při jeho rozvoji a být napomocný jako asistent u týmu - prostě vodonoš (smích). Dalším, zatím neuskutečněným krokem, je umět vysvětlit kolegům trenérům mentální přípravu - co můžou dělat pro svoje svěřence v určitých věkových kategoriích. Ukázat jim rozvojový plán - protokol, taková bible pro sportovce, kteří to myslí vážně se svým rozvojem.

"Mojí hlavní rolí je být nápomocný pro individuální rozvoj hráčů A-týmu, juniorky."

Mnoho lidí nemusí pozici mentálního kouče vnímat pozitivně. Jaká je tedy úloha mentálního kouče?

Ano chápu, strach je velká hybná síla a učím se nehodnotit jejich postoje. Snažím se jít cestou inspirace pro svoje klienty, mít otevřenou mysl a neustále na sobě pracovat. Když klient vidí, že to, co tvrdím, mám buď odžité nebo tak žiji, je to jednodušší. Jsme pak více sladění. Dnes je každý guru v nějaké oblasti a hlasitě křičí jedno a zároveň nerespektuje druhé. Člověk je úžasný a zároveň složitý mechanismus. Zhruba 30let sleduji sportovní výkon, mám státnice z psychologie, pedagogiky, fyziologie. Za posledních 10 let sem si udělal kurzy profesního koučování, psychoterapeutický kurz biofeedbacku. Zde platí pokorné a pravdivé heslo - vím, že nic nevím. Všichni máme za den cca 50 tis.myšlenek ty jsou uspořádány díky výchově, prostředí apod. do podvědomí 98% a vědomí 2%. Tj.drtivou menšinu toho, co vnímáme, vědomě máme pod kontrolou. Můžou všichni říct, že jsou vyrovnaní, šťastní a úspěšní? Koučink umí nastavit správné myšlenky, lépe ovládat emoce. Pomůže s koncentrací, sebedůvěrou a hlavně s vnitřní motivací. Je to hlavně o systematické práci na sobě. Kouč urychlí postup na sobě, nedovolí slepé uličky. Připodobnil bych kouče zrcadlu - když chci vidět realitu, mrknu, jak mi to sluší do zrcadla a nedělám si domněnky. Ve sportu se člověk snaží, nicméně koučink mu může pomoci urychlit rozvoj a být důslednější v sebereflexi. Moje cesta je být partnerem sportovci a ostatním členům v týmu, protože vzájemná spolupráce a sdílení informací je klíčové pro sportovce, tým. Nicméně aby k tomu došlo, musí se chtít spolupracovat mezi trenérem, masérem, koučem a sportovcem.

Když jsi v červnu přišel k týmu. Co jsi pozoroval?

Snažil jsem se zorientovat a pochopit prostředí. Byl jsem překvapen tím jak se k sobě chovají členové klubu. To se mi moc líbí. Líbí se mi ryzí radost ze sportu jako takového. Nicméně zákonitosti amatérského sportu má svoje výhody a nevýhody. Každopádně osobnosti, se kterými pracuji, jsou každý den pro mě výzvou přinést dobré podněty pro vnitřní motivaci na sobě dál pracovat. Líbí se mi kultura kolem florbalu, potažmo chování lidí, se kterými přijdu do kontaktu. Přijde mi, že mají opravdový zájem hledat možnosti progresu, narozdíl od jiných sportů, kde se jede víc na kontakty, politikaření a neschopnost reagovat na světovou konkurenci.

Na některých hráčích sleduji, že chtějí být skvělým florbalistou, nicméně dostatečně nedávají důraz na svoji kondiční připravenost. Pro mě je naprostý základ být kondičně připraven, pak také budu lépe připraven mentálně. Propojení mysl a tělo je téma staré několik tisíciletí, žádná revoluce se nekoná. Nemám-li z čeho brát, nemůžu mít výhodu oproti soupeři.

Vidíš teď, že se to zlepšilo?

Jasně, že je hodně pozitivních změn i vzhledem k ne extra pozitivní bodové bilanci. Stále hledám nejoptimálnější přístup k jednotlivcům a týmu. Jak s nimi mluvit, jak zacílit jejich motivaci a dostat z nich maximum. Byl bych rád kdyby bylo možné zopakovat soustředění jako v létě - tam jsem měl možnost velice koncentrovaně ukázat tipy pro optimální výkonnost a postoupit na další úroveň. 

"Stále hledám nejoptimálnější přístup k jednotlivcům a týmu. Jak s nimi mluvit, jak zacílit jejich motivaci a dostat z nich maximum."

Jak moc jsi florbal sledoval v době předchozí? Je něco, co tě překvapilo?

Sledoval jsem jen po očku po pravdě. Líbí se mi atmosféra mezi jednotlivými družstvy včetně žen. Dále pak chování k bývalým hráčům, hráčkám. Vidím to jako znak vědomých a pokorných osobností. Jako jasné vyústění tohoto chování vnímám deklarované hodnoty klubu na webu a aktivity jako vzdělávání rodičů - chceme nejlepší rodiče v republice. Propojení rodiny, hráče, sportu a školy je užitečné téma. Spolupráce těchto prostředí a komunikace na společných hodnotách je pro mě skvělá zpráva. Obecně vnímám florbal jako jeden z nejprogresivnějších týmových sportů v ČR.

Aby tým byl úspěšný, co musí fungovat?

Pokaždé je to jiné. Záleží, jak si kdo definuje úspěch. Nicméně v našem podání v A-týmu je třeba dodržovat 100% přístup k tréninkům a zápasům. V týmu musí fungovat spolupráce a efektivní komunikace. Dále pak znát jednotlivé role a zodpovědnosti. Bez vzájemného respektu a důvěry to nejde. Rád bych budoval vnitřně silný tým, který je schopen otáčet nepříznivý stav utkání. K tomu je třeba znát svoje silné stránky a oddanost nebo závazek k tomu, jít na hranu. Samozřejmě umět tuto týmovou chemii skloubit se zábavností tréninků, nicméně takovou, aby měla gradaci vzhledem k průběhu sezóny. Moc se mi líbí otevřenost hlavního trenéra. Každý den od něj čerpám zkušenosti - je jich hodně nejenom klubových, ale i reprezentačních. Další členové realizačního týmu jsou týmoví hráči, a za to jim moc děkuji, protože nás, včetně mě, skrze jejich expertízu posouvají dále. Baví mě propojovat souvislosti z jiných sportů a být užitečný. Snažíme se jít cestou nejen klasického tréninku, ale i koučinku.

Pověz nám, co je nejdůležitější - hlava a myšlení sportovce, fyzická připravenost nebo dovednosti?

Dle mě je to systém dynamické rovnováhy, jedno bez druhého nefunguje dobře. Myšleno tak, že člověk je systém, kde se míchají různé fyzické parametry, které můžeme jednoduše měřit fyzickým testováním, na straně druhé například psychická odolnost, která je naopak čísly hůře měřitelná.

Myslím si, že krom výše zmiňovaného, jsou důležité také návyky poskládané do denního režimu, abych měl dostatek energie na pořádný systematický trénink, uměl pracovat s emocemi, uměl se sám motivovat, byl oddaný fyzické dřině, unesl jakoukoliv roli pro úspěch týmu, pracoval systematicky na dovednostech, hledal nové progresivní metody jejich rozvoje - videokoučink apod.

Jak vnímáš klub FBC Liberec jako celek? Přeci jen jsi z mimoflorbalového prostředí, což může přinést zajímavé poznatky.

Klubu jsem vděčný za příležitost si vyzkoušet každodenní práci. Neměl jsem s tím zkušenost a musím říct, že mě to naplňuje. Pocházím původně z Moravy, po univerzitních studiích jsem zůstal v Liberci a jsem hrdý na to, že můžu být součástí hrdého tradičního klubu. Respektuji a obdivuji vedení za jejich oddanou práci. Líbí se mi, jak se snaží udržovat vztahy s bývalými hráči jako jedna velká rodina. Dále pak hráči A-týmu, kteří mají i jiné pracovní role v klubu - žijí totálně florbalem a věřím, že je těžší si vyčistit hlavu od zápasu, když musí do kanceláře dodělat administrativu z předešlého zápasu nebo připravit trénink pro dorostence. Líbí se mi, že neustále hledají souvislosti pro zlepšení podmínek pro hráče - kondiční trenér, fyzioterapeut/masér, mentální kouč. V klubu jsem poznal další trenéry a moc se mi líbí to, že florbal je jejich lifestyle. Je tam vidět obrovská vášeň a to mě baví.

Myslím, že prostor ke zlepšení u některých jedinců může být v oblasti profi přístupu životosprávy, ve smyslu citlivějšího přístupu k vlastnímu tělu, co se týká pravidelnosti a systematičnosti regenerace, kvality spánku a superkompenzaci. Mít vychytanou stravu a strategie, po kterých dobře regeneruji - vypadá to jako střípky, nicméně dohromady to dělá "ten rozdíl", který může rozhodnout v poslední minutě zápas, na který celý týden pečlivě ladíš každý detail v tréninku.

Potenciál mužstva, dle mého názoru, je velice nadějný, nicméně je to postupný proces přeměny mužstva, které už se nemůže spolehnout na bývalé hráče, jako třeba Petr Salát, který musel být obrovská persóna v šatně i na hřišti. Vidím dvě hlavní roviny - nezapomenout na individuální systematickou práci na sobě a v týmové rovině společný závazek (čím chceme charakterizovat  DNA našeho týmu) a společně si za ním jít. Prozatím děkuji hráčům, trenérům i vedení za příležitost být užitečný pro rozvoj FBC Liberec. Dále bych pak chtěl pozvat rodiče, ať se přijdou podívat na tréninky dětských kategorií nebo podpořit A-tým muže či ženy.

"Líbí se mi, že neustále hledají souvislosti pro zlepšení podmínek pro hráče - kondiční trenér, fyzioterapeut/masér, mentální kouč. V klubu jsem poznal další trenéry a moc se mi líbí to, že florbal je jejich lifestyle."