”Asi bych pochválil naši třetí pětku,” říká hlavní trenér Zdeněk Skružný

Trenére, za 13 superligových kol jste jako tým získali 13 bodů. Jaký máš názor na prozatím výsledný bodový zisk?
Bohužel se nám nevyhnula zhruba měsíční herní krize, kde jsme si přáli bodovat v minimálně dvou zápasech. Tabulka okolo play-off je hodně vyrovnaná a každý získaný bod je velmi cenný. Nezbývá, než v dalších zápasech nějaké ty bodíky získat navc.

Mělo to být více?
Jak jsem říkal, chtěli jsme mít samozřejmě více, ale objektivně byl soupeř v daných zápasech lepší a výhru si zasloužil. Mluvím o SKV a Hattricku, kde jsme podali skoro ostudný výkon. Body jsme měli získat i na konci září v České Lípě, kdy jsme domácí místy až drtivě přehrávali, ale nebyli jsme schopni vstřelit branku.

Rozhodily tým velmi nepovedené výsledky s Hattrickem Brno a Královskými Vinohrady?
Ještě před těmito zápasy jsme hráli s Mladou Boleslaví a Spartou a obě tato utkání jsme prohráli vysokým rozdílem. Tohle vše samozřejmě dobré náladě a pohodě v týmu nepomohlo, skoro měsíc jsme se v tom dost „plácali".

"Práce všech hráčů, členů realizačního týmu a prezidenta klubu."

Poslední zápasy přišlo konečně zlepšení. Co za tím stálo?
Práce všech hráčů, členů realizačního týmu a prezidenta klubu. Snažili jsme se nepanikařit, společně pojmenovat nedostatky a na těch pracovat. Tréninky jsme zaměřili na jednoduché a základní věci v taktice (obrana, založení útoku i hra v útočném pásmu), hráče jsme začali průběžně testovat na kondiční připravenost. Také jsme absolvovali několik schůzek. Jak individuální, tak i týmové a snažili jsme se u některých hráčů změnit to, co nám ve hře nefungovalo nebo nás brzdilo. Ale zlepšené výkony celého týmu se odvíjely od nasazení a přístupu jednotlivců k zápasu.

Jak vidíš Superligu jako celek?
Myslím, že je vyrovnanější. Kromě Mladé Boleslavi a pro nás i Sparty může hrát každý s každým. Tím ale neříkám, že je kvalitnější, než byla v minulosti. Spíš se srovnala směrem ke středu tabulky.

"Asi bych pochválil naši třetí pětku, bez ohledu na to kdo v ní průběžně nastupoval."

Kdo zaslouží z hráčů pochvalu za svoje výkony v první polovině sezony?

Nemám moc rád tohle vyzvedávání, spíš zatím starší a zkušenější hráči trochu zaostávali za svými možnostmi, ale věřím, že z nejhoršího jsou už venku. Asi bych pochválil naši třetí pětku, bez ohledu na to kdo v ní průběžně nastupoval. Jejich i náš společný cíl byl, aby své „minizápasy“ hráli na 0-0 nebo byli maximálně -1. A to zatím plní a jsou schopni i hrát proti nejlepším formacím soupeře. A nesmím zapomenout i na Tomáše Janotu, který poslední zápasy odchytal velmi dobře.

V posledních dvou zápasech s Tatranem a Ostravou se prosadili i junioři FBC Liberec. Co říkáš na výkony Martinů Čermáka a Matušů?
Kromě těchto hráčů máme v juniorech a dorostu hodně šikovných hráčů. Ale cesta od šikovného dorostence ke stálému hráči Superligy je dlouhá a těžká. Všichni si musí uvědomit, že jen „pouhý“ týmový trénink nestačí. Musí pro svoji florbalovou karieru udělat mnohem více. Naštěstí se mohou učit od svých trenérů, protože jak Matěj Klucho, tak i Petr Salát mají zkušeností na rozdávání

Čermi i Matušák potřebují pracovat na síle, na odolnosti a získávat zkušenosti jak v zápasech, tak i na trénincích „áčka“. Oba prokazují, že by se jednou skutečně mohli stát pevnou součástí mužského týmu, ale vše závisí jen na nich. My jim určitě příležitosti dávat budeme.

Martin Čermák byl dokonce na Euro florbal tour s juniorskou reprezentací. Sledoval jsi jeho výkony?
Viděl jsem dva zápasy, mezinárodní florbal je hodně jinde, než to, co hrajeme v Čechách. Navíc do systému a herního projevu v U19 hodně mluví finský asistent. Takže Martin to má určitě složitější. Ale věřím, že s pořádnou přípravou se v kádru udrží a po dlouhé době budeme mít hráče na juniorském MS.

K tvé pracovní pozici v klubu patří i zastřešení dorostenců a juniorů FBC Liberec. Jak jsi spokojený s herním projevem těchto kategorií?
Obě kategorie se snažím pravidelně sledovat, vidět zápasy i tréninky. Trenéři pracují podle naší společné dohody, vše směřuje k úspěšnosti v dospělém florbale. Herní projev ve většině zápasů je sympatický, živý, ukazuje známky toho, na co je zaměřen trénink. Co mi ale chybí, tak je větší snaha kluků jak v tréninku, tak především v individuální přípravě mimo týmový trénink. Větší chuť poprat se s únavou nebo některými situacemi, které florbal nebo třeba povinnosti ve škole přináší. Kluci jsou na sebe až moc opatrní a často raději hledají výmluvy, než by se postavili výzvám. I na tomhle ale musíme společně s mými trenérskými kolegy pracovat.

"Všichni si musí uvědomit, že jen „pouhý“ týmový trénink nestačí. Musí pro svoji florbalovou karieru udělat mnohem více."