”Bylo to krásných 7 let,” říká loučící se Jan Baudisch.
Co tě přimělo k odchodu z FBC Liberec?
Dostal jsem novou pracovní příležitost, kterou jsem přijal a věděl jsem, že časově už to s vrcholovým florbalem spojit nepůjde. Také potřebuji více času na svou rodinu a přítelkyni, kterou jsem poslední roky hodně zanedbával. V libereckém družstvu jsem se poprvé objevil na střídavé starty v sezoně 2015/2016, což už je poměrně letitá záležitost.
Jak jsi tehdy vnímal FBC Liberec a dočasný přestup do 1. ligy na již zmíněné střídavé starty?
V tomhle období jsem působil v pražských SKV. Pamatuji si, že za mnou jezdil Mára Štěpánek a já v té době chtěl hrát co nejvíce zápasů, takže jsem byl rád za možnost v Liberci hrát, a i proto se vyřídil střídavý start.
Ty jsi jedním z aktivních pamětníků libereckého vzestupu. Dokážeš mi říct, co se v posledních sezonách událo, že FBC Liberec již není pravidelným účastníkem play-down?
Obrovský posun nastal jak v zázemí, tak na trenérských postech. Je tu spousta kluků, kteří tento klub už od mládežnických kategorií posouvají správným směrem a všechno se začíná zlepšovat a odrážet na výsledcích.
Po úspěšném postupu do tehdejší Tipsport Superligy jsi natrvalo přestoupil do FBC Liberec. Proč tomu tak bylo?
Po pár sezeních s vedením mi to všechno dávalo smysl. Hlavně jsem byl rád, ze jsem do nového klubu nepřestupoval sám, ale šel semnou i můj dlouholetý spoluhráč a kamarád Dan Kroupa.
Nemohu se na Daniela Kroupu nezeptat. Byly jste doslova florbaloví bratři. Jak jsi v sezoně vnímal jeho odchod po sezoně 2019/2020?
Samozřejmě, že mě jeho odchod mrzel. Jelikož jsme spolu s florbalem v dětství začínali a vlastně nám to spolu vydrželo až do jeho odchodu z Liberce. Osobně doufám, že si spolu ještě někde zahrajeme!
Co považuješ za svůj největší úspěch. Je to účast na kempech juniorké reprezentace, kapitánství v FBC Liberec nebo úspěchy s Mladou Boleslaví?
Za reprezentaci jsem byl na pár kempech a odehrál jedno Euro floorball tour, ale že by to z mého hlediska byl největší úspěch se říci nedá. Za největší úspěch považuji, ze jsem mohl v nejvyšší lize odehrát tolik zápasů. A největší část samozřejmě zde v Liberci. Velmi mě mrzí, že se nám v roce 2019 nepodařilo vyhrát finále Poháru Českého florbal. To by byla hezká zlatá tečka při naší pohárové cestě.
"Velmi mě mrzí, že se nám v roce 2019 nepodařilo vyhrát finále Poháru Českého florbal. To by byla hezká zlatá tečka při naší pohárové cestě."
Co vůbec letošní sezona. Jak ty ji osobně hodnotíš?
Letošní sezóna byla pro většinu z nás těžká. Proběhla skvělá letní příprava, kde se nám dařilo a vypadalo to, že všechno půjde hladce. Bohužel to tak nebylo. Během sezóny došlo ke změně trenérů a s tím spojenému osvojování si nového systému. Když to však zpětně zhodnotím, tak jsem s výsledkem jako takovým spokojen nebyl.
Čekal jsi od sezony více?
Rozhodně čekal. Chtěl jsem hrát čtvrtfinálovou sérii a v ní odehrát dobré zápasy.
Za 7 let jsi potkal mnoho spoluhráčů na koho budeš vzpomínat?
Tohle je opravdu těžká otázka, protože takových lidí bylo vážně hodně. To bych jmenoval dlouho. Jsem si jistý, že třeba takový Honza Šoltys netrpělivě čeká, jestli ho tady zmíním. V týmu jsem si ale vytvořil plno upřímných přátelství a jsem za to vděčný. Do Liberce se budu určitě jezdit koukat na zápasy, takže se s klukama vídat budu.
Vyjmenuj nám pár nejlepších florbalových vzpomínek.
Musím zmínit baráž s Ústím ze sezony 2017/2018, když se u nás na Dobiášce hrál sedmý rozhodující zápas a tahali jsme za kratší konec. Nakonec se nám povedlo nějakých 14 vteřin před koncem zápasu vyrovnat a na nájezdy zvítězit. V ten okamžik nám spadnul velký kámen ze srdce a na tu akci, kterou po zápase zorganizoval David Böhm, taky jen tak nezapomenu. Musím zmínit také loňské play-off s Mladou Boleslaví a naše fanoušky. To, jak nás povzbuzovali na Dukle, bylo skvělé. Všem libereckým fanouškům chci za 7 let podpory moc poděkovat!
Jak bude teď vypadat spojení Jan Baudisch a florbal?
Florbalku na hřebík ještě dávat nebudu. Stěhuji se za prací do Dvora Králové, kde budu od nové sezóny nastupovat za místní Sokol Dvůr Králové, který hraje divizi.
Máš nějakou myšlenku, kterou by jsi chtěl na závěr říct?
Nakonec bych rád poděkoval všem, se kterými jsem tu těch 7 let prožil. Počínaje kluky, se kterými jsem ze začátku do Liberce dojížděl (Jakub Kopecký a Daniel Kroupa), přes celý tým, až po trenéry a vedení klubu. Největší poděkování patří Františkovi - prezidentovi FBC Liberec, díky němu jsme tady florbal v Liberci mohli hrát.