Mládež
10.09.2021 - Redakce

Díl 1: Faky ve Švédsku

Jak probíhal první měsíc zahraničního florbalového angažmá pro Jakuba Faksu? Jak bojuje s cizím jazykem a co ho ve Storvretě nejvíc překvapilo? O všech zajímavostech a prvních dojmech ze Švédska se dočtete v prvním díle ze série Faky ve Švédsku.

O přijetí do týmu…
Kluci z týmu nás přijali skvěle, neměli s tím žádný problém. Můj jediný problém byl se naučit jména nových spoluhráčů, protože jméno Noah a Olle v Česku neuslyšíte. Jinak jsem hrozně rád, že je teď ve Storvretě taková parta.

O trénincích ve Švédsku...
Teď o prázdninách jsme měli 4-6 tréninků týdně po dvou hodinách. Vždy záleželo, jestli jsme měli jenom halové tréninky nebo přátelské zápasy. Nasazení je úplně jiné, všichni se těší na trénink a nic nevypustí, což se mi líbí.

O zázemí, kterým Storvreta disponuje...
Pokud jste byli někdy byli na IFU aréně, tak víte o čem mluvím. Zázemím, kterým Storvreta disponuje, je naprosto neuvěřitelné, protože areál je velmi rozsáhlá a pěkný. Hlavní halou je už zmíněná IFU aréna. Ta je určena pro zápasy SSL a je v ní až 3000 míst k sezení. Hrát s naplněným hledištěm v IFU, je sen každého hráče. V komplexu jsou další čtyři vedlejší florbalové haly, mimo hal je tady i bar s jídlem, posilovna a Klubbhuset store. V přilehlé blízkosti jsou i další kryté haly a i zastřešená atletická dráha. Klub má možnost využívat i Storvreta sporthallen, kde převážně trénujeme. 

O tréninku s elitním týmem Storvrety…
Seběhlo se to ze dne na den, napsal mi večer trenér, že půjdu trénovat s áčkem. V tu chvíli jsem měl obrovskou radost. Nervozita nastala, až když jsem si sednul do šatny a seděli tam chlapi, na které jsem vždy koukal na internetu. Bylo trošku těžké pochopit všechny cvičení ve švédštině, ale když jsem se zeptal kluků nebo trenéra Miky Kohonena, neměli problém mi to vysvětlit v angličtině. V tréninku převládala absolutní rychlost. Na hřišti to vypadlo jako by měli všichni hráči připravený krok dopředu. Beru to jako velkou zkušenost a udělám všechno pro to, abych si to mohl zopakovat

O prvním zápase…
První přátelák jsme hráli v Arlandě proti týmu RA19. Nastoupil jsem v druhé lajně, kde mi hlídal záda obránce Martin Horn. Zápas byl ve velkém nasazení. Nakonec jsme ho vyhráli v poměru 10:1, ale i za stavu 9:1 soupeř nevypustil jediný souboj a střídačky obou týmů, byli slyšet celý zápas. Byl to velmi zajímavý první zápas. 
Nicméně byl to první zápas, tak bylo nemožné, aby se mi něco nestalo nebo abych něco nezapomněl. Takže, co se stalo. Před zápasem mi praskla čočka a zápas jsem odehrál jen s jednou. Pěkný zážitek, který už nechci opakovat. (smích) Ale jak už jsem řekl, zápas jsme vyhráli z čeho mám radost. 

O svém osamostatnění…
Na všechno vaření, praní, uklízení a na další domácí práce jsme si museli zvyknout. Trvalo to nějakou chvíli než jsme se do toho pořádně dostali. Pomalu se zlepšujeme a doufám, že s Martinem budeme do konce roku dobře fungující rodina.

O zajímavostech ve Švédsku...
Lidi na ulici jsou přívětivý, a když něco hledáte, rádi v angličtině vysvětlí nebo poradí. Všichni jezdí na kole nebo na elektrokoloběžkách, což je u nás taky trochu nestandardní. Potraviny jsou tady dvakrát dražší, takže to je asi jediný mínus, které jsem zatím zjistil.

O prvním reprezentačním srazu...
Reprezentační kemp se mi líbil. Celý kemp na mě působil hrozně profesionálně a přes to že byl velmi náročný, tak jsem si ho moc užil. Naučil mě vnímát více detailů ve hře v obrovském tempu. Doufám že tuto zkušenost využiju i ve švédsku.