ELÉVOVÉ SBÍRALI V PRAZE CENNÉ ZKUŠENOSTI

Kluci zjistili, že i ostatní florbalisté v jejich věkové kategorii umí hrát dobrý florbal. Hned v prvním utkání si odbyli mezinárodní premiéru v utkání proti bratislavským Galacticos. Ve velmi vyrovnaném utkání, ve kterém nám dal, téměř bez přestávky hrající, kapitán hostů většinu gólů začali kluci zjišťovat, že je důležité se naučit i bránit v soubojích 1 na 1 a hlídat si forhendovou stranu hole soupeře. Ten totiž využíval ke skórování především tvrdou střelu i z poloviny hřiště.

Ve druhém zápase pak kluci nastoupili proti brněnským Gepardům a v první půli byli lepší, jenže nedokázali překonat fantasticky chytajícího brankáře a ve druhé půli už díky klesající morálce nedokázali soupeři konkurovat.

Ve třetím zápase jsme pak narazili na nejkvalitnějšího soupeře, kterým byli Draci z Říčan. Perfektně technicky vybavení kluci z Říčan nás jako trenéry opravdu velmi mile překvapili. O to více, že byli schopni hrát opravdu sami bez dirigování trenérem. Dobrá práce říčanští.

Poslední zápas ve skupině pak měl rozhodnout o pokračování ve druhé fázi turnaje a také o počtu dalších zápasů, které kluci absolvují. Získat jeden zápas navíc tak byla obrovská motivace pro naše hráče. I podle toho vypadalo nasazení v zápase a velká bojovnost. Jenže taktika Karlových Varů spočívající v nahazování míčků přes celé hřiště (aby nedocházelo ke ztrátám míčků v soubojích 1 na 1) nakonec společně se střelbou na našeho menšího brankáře slavila úspěch. Co se touto "taktikou" naučili hráči soupeře si asi každý domyslí - odpalovat a hlavně nechybovat. Tedy opak naší filosofie.

Díky této prohře jsme se tedy ve druhé fázi utkali se 2 týmy, které také obsadily 5.místo ve skupině. Ještě večer kolem 21.hodiny! pak kluci deklasovali Lovosice a spravili si svou střeleckou chuť. Jako trenéři jsme je nechali, ať si zápas užívají. Celkem nešťastné prohry v předchozích vyrovnaných zápasech je mrzely a posledním zápasem na vše zapomněli.

V neděli jsme pak do Prahy jeli jen na jeden zápas. Ten byl výsledkově i herně velmi vyrovnaný. Nakonec byl ale soupeř z Olomouce o gól šťastnější.

Hodnocení turnaje z pohledu trenéra Lukáše Nesměráka:

Musím říci, že jsem s turnajem velmi spokojen. Jako trenéři jsme rádi, že kluci dostali "facku" srovnáním se svými vrstevníky. Sami si mysleli, že vše půjde snadno, když jedou na turnaj pouze aktuálně lepší hráči. Z mého pohledu se na turnaji hodně zlepšili hlavně v bránění situací 1 na 1. Zjistili také, že je potřeba vše dělat v rychlosti. Vzhledem k tomu, že jsme střelbu netrénovali, nedělám si z výsledků těžkou hlavu. Určitě přizpůsobíme zjištěným poznatkům další tréninky hlavně v nácviku situací 1 na 1.

Jsem strašně moc rád, že i když klukům některé jejich "běžné" kličky nevycházely, zkoušeli je dál a dál a proti kvalitnějším soupeřům než v lize je neustále vylepšovali. Musím je také pochválit i za předvedené výkony v brance, kde se jich celkem hodně vystřídalo. Co se týče nasazení a bojovnosti, tam jsme neměli sebemenší problém i když i zde se můžeme ještě hodně zlepšit.

Speciální pochvalu si pak zaslouží naši rodiče. Na ty jsem byl opravdu HRDÝ a pokud jsme na hřišti výsledkově úspěšní nebyli, tak v chování rodičů jsme patřili opravdu ke špičce na turnaji, ne-li na samotný vrchol. Zvláště v kontrastu s některými fanatiky, kteří i přes velký hluk v hale obětovali své hlasivky v naději, že je jejich děti na hřišti uslyší. Opravdu děkuji za fantastickou podporu a úžasné týmové fandění.