Mládež
16.07.2024 - Redakce

JUNIORKY NA PRAGUE GAMES STŘÍBRNÉ

ÚSPĚCH UKAZUJE CESTU PRO REGIONÁLNÍ TÝMY V REPUBLICE. Naše juniorky ukázaly na letošních Prague Games světu, že se nikoho nebojí a chytrými výkony došly až do finále. V něm sice nestačily na vítěze posledních 2 ročníků - výběrový tým z Finska, ale i tak se jim podařil za dlouhou dobu největší úspěch. Naše cesta ukázala, že i regionální týmy mohou skončit na turnajích lépe než týmy, které mají založeny výsledky na stahování nejlepších hráček z menších týmů. Stačí když nebudou nejlepší hráčky alibisticky odcházet za falešným úspěchem a snadnými výhrami způsobenými oslabováním ostatních. Ukazujeme cestu, která by prospěla celému českému ženskému florbalu. Ale pojďme již k samotnému turnaji.

Akce byla novou trenérskou dvojicí Nesměrák - Cidlinský vyhlášena jako zahajovací pro tým juniorek na příští sezonu. Jejím úkolem mělo být seznámení trenérů s hráčkami, které dosud unikaly jejich pozornosti, protože se oba trenéři věnovali starším žákyním a dorostenkám. Odhalení nových vazeb mezi hráčkami je také velmi důležité a neméně významná je týmová soudržnost, které jsme dali velmi solidní základ. Holky trenéry rozhodně nezklamaly a naše spolupráce se s postupem turnaje zlepšovala. Čeká nás jistě velmi zajímavá sezóna v 1.lize juniorek. Už nyní je jasné, že budeme patřit mezi černé koně soutěže a nebudeme pro nikoho snadným.

Náš tým patřil na turnaji rozhodně mezi nejmladší. Zatímco některé silné týmy si dokonce braly na výjimky ještě hráčky ročníku 2005, které už jsou od příští sezony ženami, náš tým šel opačnou cestou. V týmu jsme tak měli pouze 3 juniorky ročníku 2006, 5 budoucích juniorek ročníku 2007 a k nim už jen 9 dorostenek a starších žákyň ročníků 2008-2010. To znamená, že i příští rok můžeme na turnaj dorazit v téměř identické sestavě. Mix těchto ročníků si skvěle sedl a trávil společně spoustu času i mimo zápasy. To udělalo nám trenérům velkou radost. V týmu dostaly šanci i 2 potencionální posily z Black Angels - Rebecca Lokvencová (2007) a Zuzka Cihelková (2007). Obě hráčky prokázaly svou kvalitu a náš tým o ně má velký zájem. Věříme, že se holkám s námi líbilo a uvidíme je v našich řadách i v další sezoně.

Pro náš tým byla na turnaji charakteristická kvalitní obranná hra v čele s gólmankou Bety Pelcovou, která prokázala svou vysokou výkonnost. Až na skupinový zápas v tréninkovém tempu proti Bulldogs Brno jsme v žádném zápase nedostali více jak 2 branky a můžeme tedy říci, že obranu máme zvládnutou. Hodně práce nás ale čeká v útočné hře. V určitých fázích zápasů bychom potřebovali lépe držet míček v útočném pásmu, chytřeji přecházet střední zónu a také rozehrávat jistěji a nebezpečněji postupný útok. Na vše se jistě v další sezoně zaměříme a už teď jsem si jist, že příští rok budeme o hodně silnější.


Liberec - SANDAREDS IBS (SWE) 5:2 (0:2, 5:0)

První zápas nás čekaly nevyzpytatelné a nebezpečné Švédky, které svou fyzickou vybaveností vždy ukazují, jak funguje příprava mládeže na švédských školách. První zápas na turnaji bývá vždy nervóznější a to se ukázalo i tentokrát. Švédky nejprve šťastně využily přesilovku, když vstřelily míček přes zalehnutou Pelcovou zvenku do sítě. Ve stejné přesilovce měl předtím náš tým paradoxně více šancí. Poté se hráčkám ze severu podařil i protiútok, kdy vymetla šibenici při přečíslení Magnusson. První poločas tak skončil vedením Švédek 2:0. Trenéři ale hráčky uklidňovali, že předvádí dobrý florbal a je jen otázkou času, kdy začnou padat branky do sítě soupeřek. K tomu brzy došlo a díky druhému poločasu (se skóre 5:0) naše holky slavily první vítězství.


Liberec - Tatran Střešovice (CZE) 1:2 (0:1, 1:1)

Ve druhém zápase nás čekal jeden z favoritů celého turnaje. Objektivně musíme uznat, že soupeř byl s nabitým kádrem v zápase více na míčku. Naše obrana ale fungovala relativně dobře a co prošlo, pokryla Bety Pelcová. Paradoxně jsme pak inkasovali po špatně sehraném volném úderu na polovině hřiště, kdy se naše obránkyně postavily "proti ruce" - věc, kterou učíme starší žákyně. Naštěstí jsme si tuto situaci pro další průběh turnaje vysvětlili. Linda Fuchsová ale, jako elitní střelkyně, samostatným nájezdem nepohrdla a zkušeně otevřela skóre. To bylo z prvního poločasu vše. Liberec dále hrozil z protiútoků a po jednom z nich proměnila zkušeně po zemi své první trestné střílení Klubalová. Tím srovnala na 1:1 a Tatran znervózněl. Bohužel však o 4 minuty později rozhodčí přehlédli jasný faul Fuchsové na naši obránkyni, kterým se dostala k dalšímu samostatnému úniku a opět se nemýlila. Naše holky se ještě snažily srovnat a vytvořily si nějaké šance. Ty ale nevyužily a odešly tak poražené.


Liberec - Zug United (SUI) 4:0 (2:0, 2:0)

Ve třetím utkání nás čekal první švýcarský soupeř - jeden z nejlepších ženských švýcarských klubů současnosti - Zug United. Naše holky zápas vedly velmi zkušeně a s přehledem jej vyhrály 4:0. Paradoxně nejvíc bojovaly s povrchem haly ve Štěrboholích, který doslova dřel a holkám zápas hodně znechutil. Ale se vším se popraly a po kvalitním výkonu zaslouženě zvítězily, čímž si zajistily postup do playoff nejhůře ze třetího místa.


Liberec - Bulldogs Brno (CZE) 1:5 (0:2, 1:3)

V posledním skupinovém zápase jsme, díky remíze mezi Tatranem a Brnem nemohli skončit lépe jak druzí. Skupinu jsme vyhrát nemohli. Vzhledem k tomu jsme jako trenéři rozhodli, že budeme šetřit síly. Přeci jen nemáme tak široký a fyzicky vyspělý tým jako ostatní družstva. Do branky se tak dostala i brankářka Vávrová. Vzhledem k tomu, že bylo velmi pravděpodobné, že se s Bulldogs ještě potkáme, nechtěli jsme odkrývat zbraně a proto jsme změnili i základní postavení. To dělalo Bulldogs veliké problémy a naše holky i na půl plynu soupeře k ničemu pořádnému nepustily. Síly šetřil na konci zápasu i soupeř a tak bylo k vidění opravdu tréninkové tempo. Alespoň jsme si mohli vyzkoušet hru 6 na 5, která sice nebyla úplně úspěšná, ale mohla se hodit pro další zápasy. Zápas nakonec skončil vítězstvím Bulldogs 5:1 a tak měly Brňačky stejně bodů i poměr skóre jako Tatran. Domnívali jsme se, že o jejich konečném umístění a osudu rozhodne los. Ale ve prospěch Brna hovořil o 1 gól vyšší počet vstřelených branek. Základní část tak skončila a šlo se na playoff. Turnaj v tu chvíli teprve začal.


Liberec - Unihockey Basel Regio (SUI) 2:0 (0:0)

Ve velmi nervózním zápase našim holkám nešly nohy ani střelba i přesto, že měly zápas až kolem poledne a mohly si tak, po předchozím náročném dni, dostatečně odpočinout. Tým Basileje byl doplněn o polovinu Češek (z Olomouce?) a byl velmi nepříjemný. Nutno říci, že soupeřky byly velmi jisté na balonku, hrály skvěle a nám se nedařilo správně presovat. V utkání jsme sice byli lepší, ale góly prostě nepadaly a brána byla zakletá. Šance měly i Švýcarky, ale Bety bránu zavřela a dala našim holkám klid. Když už se zdálo, že dojdeme k remíze 0:0, vstřelily naše holky v posledních 2 minutách 2 branky a pohlídaly si vítězství. Po zápase nás pak švýcarští trenéři varovali před dalším soupeřem ze Švýcarska, který má ve svých řadách polovinu reprezentace WU19. Tím jsme získali respekt, protože náš další soupeř s přehledem vyhrál svou skupinu. V té byl původně nalosován náš tým, ale nějakou záhadou nás organizátoři těsně před turnajem poslali do našlapané skupiny s Tatranem a Bulldogs Brno.


Liberec - Thurgau Unihockey G18 2:1 po nájezdech (0:0)

Oba týmy předváděly velmi kvalitní florbal a zápas skončil smírně 1:1 i když Liberec byl v zápase přeci jen lepší a soupeřky často zamkl na jejich polovině. Hraje se ale na góly a po další úspěšném trestném střílení Klubalové ve hře, nakonec Švýcarky vyrovnaly a šlo se na nájezdy. V nich byla absolutně bezchybná Pelcová, která perfektním postavení tak deptala soupeřky, že ani nemusela předvést zákrok a stejně všechny 3 nájezdy zlikvidovala. Na naší straně se pak prosadila Péťa Škodová a postoupili jsme do semifinále turnaje. V něm jsme očekávali Bulldogs Brno a odvetu za zvláštní skupinový zápas bez nasazení. Ale nad síly Brna byly Bohemians Praha, které proti Buldočkám předvedly perfektní a sebevědomý výkon a zaslouženě postoupily do semifinále.

Liberec - FBŠ Bohemians 3:2 po nájezdech (1:1)

Předzápasové odhady udávaly stejné šance pro oba týmy a utkání tak nemělo favorita. Juniorky Liberce měly v hlavě určitě debakl z ligové soutěže. Holky ale hrály opravdu perfektní florbal, kdy jsme zvolili vhodnou taktiku na soupeře, odebrali mu jeho silné zbraně a sami útočili na jeho slabší místa. Bohužel se ale naše lehká převaha neprojevila góly a tak po základní hrací době svítil na ukazateli skóre stav 2:2. Opět tak musely rozhodnout nájezdy. Bohemka disponuje fantastickými gólmankami v čele s Eliškou Svrčkovou. Ale ani ta nezabránila Crazy Girls v postupu do finále. Kája Klubalová si ji totiž "vychutnala" houslemi a naše Bety Pelcová byla opět perfektní. Mohli jsme se tak radovat z postupu do finále v UNYP aréně, kde nás čekal největší favorit turnaje - finský výběrový tým SAUNALÖYLYT.

Liberec - SAUNALÖYLYT 0:2 (0:0)

Na obrovského favorita turnaje, jehož tým se skládá z vybraných hráček z celého Finska (něco jako výběr KTM GU17 v ČR), jsme se v krátké době dobře připravili. Finky v předchozích playoff utkáních vyřadily Tatran i Chodov, tedy nejsilnější české týmy, dost jednoznačným způsobem. Ne sice výsledkově, ale předvedenou hrou prostě v těchto zápasech vládly a předváděly krásný florbal. I proto jsme se s takovým soupeřem nemohli honit po hřišti a museli hrát chytře. Zvláště když v našich řadách bylo hodně holek ročníků 2009 a 2010. Proti některým Finkám mohla být naše Barča Pajkrtová i o 4 roky mladší. SAUNALÖYLYT nenarazil dosud na soupeře, jako jsme my. Obranu hrajeme jinak a to soupeřkám úplně nevyhovovalo. Byly samozřejmě lepší na míčku, ale my trpělivě čekali na své šance. Nutno říci, že jsme se v zápase velmi málo tlačili dopředu i přesto, že jsme se snažili holky nabádat k tomu, aby naše útočné akce skončily střelou na branku. Mnoho míčků jsme ale asi nervozitou ztráceli ve středové zóně a útočná hra se nám nedařila. Nutno říci, že proti nám stály fyzicky a technicky dokonalé hráčky. Více odvahy by ale určitě bylo potřeba. Budeme se na to muset zaměřit. Naše holky ale hrály finále největšího mládežnického turnaje před plnou UNYP Arénou poprvé, takže jim to jistě odpustíme. Největší šanci prvního poločasu jsme si nechali až na posledních 10 sekund. Julča Nesměráková sice skvěle trefila ze vzduchu "centr" Klubalové, ale brankářka skvěle zasáhla. Druhý poločas začal podobně jako ten první, ale naše holky se snažily více útočit. Největší šanci měla opět Julča Nesměráková po nezjištné přihrávce Káji Klubalové při jednom z přečíslení. Odkrytou branku ale "přes ruku" bohužel netrefila. Když se neprosadila jedovatou střelou z brejku ani Lucka Cidlinská, byl stav dlouho 0:0. 5 minut před koncem se ale Finky dočkaly a po chybičce v obraně konečně prostřelily Bety Pelcovou. Hned v zápětí pak propadla nešťastně vlastní hráčkou tečovaná střela opět za její záda. Zkusili jsme ještě hru 6 na 5, ale kontaktní gól jsme nevstřelili. Museli jsme tak uznat kvalitní výkon soupeřek a pogratulovat holkám z Finska k zaslouženému vítězství. Ze zápasu jsme ale odešli s hlavami nahoře, protože šanci vyhrát jsme rozhodně měli. Zkusíme to zase za rok, jak nám radili organizátoři při předávání stříbrných medailí.


Hodnocení trenéra Nesměráka:

Na Prague Games jsem byl poprvé v životě a celkem to pěkně vyšlo:-). Jedná se opravdu o našlapaný turnaj plný skvělých týmů. O to cennější je naše konečné umístění, kterým jsme ukázali, co dokáže menší tým, když mu nejlepší hráčky neodcházejí a je schopen tým doplnit mladými puškami. Smekám před všemi holkami, jak celý turnaj zvládly. Některým se dařilo více, některým méně, ale o to odváděly více černé práce a přispívaly k výkonům týmu jiným způsobem. Jako zahajovací akce týmu juniorek to bylo super. Utužili jsme partu a jsem si jist, že jsme na dobré cestě postavit opravdu silný tým pro další sezonu. Cíl turnaje jsme splnili na více než 100%. Chtěl bych moc poděkovat také rodičům za podporu a velkou pomoc s cateringem a občerstvením na zápasy. Kus úspěchu patří i vám. Moc díky. Sezona je konečně u konce a můžeme si chvilku odpočinout.