MLADŠÍ ŽÁKYŇKY SE ZASE PŘIBLÍŽILY SVÝM SOUPEŘKÁM

V sobotu musely naše žákyně do Štětí, do kterého cesta opravdu trvá, i když není kilometrově tak daleko. Přes původní odhady, že bude holek hodně, se nakonec turnaje zúčastnilo 7+1 holek. Nemoci a zranění na poslední chvíli prostě počet trošku zredukovaly.

Druhý turnaj s žákyněmi absolvovala i Valča Sekničková (ročník 2010), která si nominaci vysloužila nebojácným výkonem na minulém turnaji v Turnově. A ani tentokrát nezklamala důvěru trenérů. Dalšími spoluhráčkami v týmu byly Anet Kodešová, Lea Sekničková, Áďa Šedivá, Týnka Kubínová, Julča Nesměráková, Domča Zmatlíková a v brance samozřejmě Pája Vávrová.

První zápas kvůli skluzu z předcházejícího turnaje elévů začal o 30 minut později. To nám ani moc nevadilo. Alespoň nás našli i Kubínovi, kteří nemohli halu vypátrat. Holt je Štětí zřejmě geograficky složitější než protáhlá Smržovka :-) Na jejich obranu ale musíme říct, že v hlášence adresa haly nesedí. Holky alespoň stihly nasát atmosféru starší, ale útulné haličky a připravit se na první 2 po sobě jdoucí zápasy.

FBC Liberec - FBC Česká Lípa (3:5)

V prvním zápase jsme nastoupili prosti silné České Lípě. Obě družstva se celkem pomalu rozjížděla, ale zápas končil v relativně dobrém tempu. Lípa nakonec zvládla zápas výsledkově lépe, hlavně díky kvalitnější střelbě. Naše holky v zápase přicházely na to, že je potřeba makat i dozadu a nejen dopředu. To nám v prvním zápase dělalo velké problémy a stálo nás to i několik obdržených gólů.

FBC Liberec - SK Štětí (6:3)

Druhý zápas následoval ihned po tom prvním a tak nebylo moc času na odpočinek. Prostor mezi oběma zápasy si pro sebe navíc uzmul redaktor Déčka, který pro Zprávičky natáčel s našimi holkami rozhovory po derby s Českou Lípou. Musel jsem tak dokonce i maličko zvýšit hlas před začátkem zápasu a vysvětlit holkám, že to hlavní, proč jsme přijeli, je FLORBAL. Prostě první mediální zájem holkám maličko odvedl pozornost jinam. Zápas se Štětím jsme tak začali v podobném duchu, jako ten první. Zpomaleně a laxně. Postupem času jsme se však dostali do tempa a zápas převrátili na svou stranu. Celkem dost jsme bojovali se zákroky hokejkou od Štětí. Některé holky si prostě nelámaly hlavu s čistým odebráním míčku a odebíraly jej nejčastěji kosou i s holí našich holek. Moc individuálních akcí tak k vidění ani nebylo, protože byly "uťaty" v zárodku. Nakonec však holky vše zvládly a s drobným výkyvem se na konci upřímně radovaly. Nejtvrdší zápas měl však teprve přijít.

FBC Liberec - ASK Lovosice - LFP (3:4)

Tím nejtvrdším zápasem byl právě ten poslední proti Lovosicím. Tvrdost "hokejkových" zákroků ještě vzrostla a rozhodčí opravdu nestíhal leckdy ani pískat. Lovosice jsou na míčku opravdu silné a v minulém zápase v Liberci jsme dohrávali ve 4 v poli, kvůli výraznějšímu rozdílu ve skóre. Tentokrát už ale naše holky věděly moc dobře, co je čeká. Společně jsme se tak dohodli, že nenecháme soupeře ani chvilku vydechnout a že mu nedarujeme ani centimetr hřiště. Nutno říci, že souboje naší nejmenší Valči s největší hráčkou soupeře (fyzicky v podstatě ženou) mohly vypadat vtipně. Ale nasazení všech holek s perfektně chytající Pájou v zádech, bylo neskutečné. K tomu jsme přidali velký tlak do branky, který zajišťovala hlavně neúnavná Týna, a z toho všeho nakonec vyšel velmi vyrovnaný zápas. Lovosice se o výsledek bály až do samotného konce a pokud by rozhodčí neuznal jeden z jejich gólů dosažených neregulérně, byl by zápas vyrovnaný i výsledkově. Ale není naším stylem, abychom se s ním hádali nebo brečeli. Holky své soupeřky opět o kus dotáhly a já se už teď těším na březnovou odvetu.

Komentář trenéra Nesměráka:

Doufám, že si holky z turnaje odvezou v hlavách bojovné nastavení. Zjistily, že pokud budou schopné se na soupeře naštvat, pokud nehraje úplně čistě, tak jej jsou schopny zatlačit před jeho branku. Ve všech 3 zápasech jsme hráli mnohem bojovněji až ve druhé půlce. V té první jsme měli rezervy. U některých holek mi navíc přišlo, že je hra "naplno" relativně rychle vyčerpá i během jednoho střídání. Museli jsme tedy zrychlovat během turnaje střídání. Protože "hra naplno" je jediné, co mne zajímá. V čem zaostáváme je tvrdost hry hokejkou. Nejsme připraveni na agresivní soupeřky a přicházíme tak o relativně velký počet míčků. Nevím ale jak tohle trénovat. Nedokáži si představit, že řeknu na tréninku hráčkám: "Sekejte, ať se proti tomu naučíte hrát".

Holky mi udělaly opravdu radost v posledním zápase s Lovosicemi, které ostatním týmům "nakládaly". A nejdůležitější je, že si to opět uhrály samy, bez pokynů na hřiště. O to je vyrovnanost zápasu cennější, protože to tak na druhé straně nebylo. A ještě cennější je, že si to holky samy uvědomují.

Lukáš Nesměrák - trenér elévek a hostující trenér mladších žákyň