Markéta Lenfeldová: Snažím se, aby moje výkony byly hodné reprezentaci

V reprezentačním kádru juniorek České republiky najdeme jméno Markéty Lenfeldové, která svoji florbalovou štaci začala právě v klubu FBC Liberec. Po první reprezentační akci na Czech Open si o listopadovém víkendu měla šanci vyzkoušet Euro Floorball Tour ve švýcarském městě Neuchatel.

Maky, popiš, jak jsi se vlastně dostala do juniorské reprezentace?

Poprvé jsem si za reprezentaci zahrála na soustředění a na Czech Open, tomuto turnaji předcházel ještě Kemp talentované mládeže v Jičíně, kde trenéři vybírali ze všech účastnic širšího kádru reprezentace.

Očekávala jsi, že by nominace na EFT mohla dopadnout?

Upřímně jsem vůbec nečekala, že bych mohla být na EFT nominována. O to větší to byl šok a následná vlna štěstí a radosti, že do Švýcarska pojedu a zahraji si proti třem florbalovým velmocem.

O minulém víkendu jsi viděla tři nejlepší země, který zápas byl podle tebe nejtěžší?

Nelze říct, jaký zápas byl nejtěžší. Pro mě bylo velmi těžký zápas se Švédskem, jelikož to byl můj první zápas na EFT, takže jsem byla hodně nervózní. Naskakovala jsem až do třetí třetiny, ale asi po čtyřech střídáních pro mě zápas skončil kvůli zranění prstu. Každopádně jakákoliv chyba se Švédskem znamená ve většině případů gól, takže vyvarovat se těchto chyb bylo velmi složité.
S Finskem jsme hrály velice vyrovnané utkání, jen posledních 10 minut hry nás Finky hodně tlačily, ale podařilo se nám tlak ustát a dovést zápas do vítězného konce. V utkání se Švýcarskem bylo nejtěžší se vrátit zpět do zápasu po nepovedené druhé třetině. To se nám nakonec podařilo a vyhrály jsme na nájezdy.

"Samozřejmě se ale snažím, aby moje výkony byly hodné reprezentaci a abych v týmu zůstala."

Společně jste dokázaly velký úspěch, když jste porazily poprvé v historii tým Finska po základní hrací době. Jaké to bylo utkání?

Jak jsem již řekla, jednalo se o vyrovnané utkání, ale věděly jsme, že na tomto turnaji bylo Finsko hratelné. Myslím si, že bylo důležité, že jsme dokázaly rychle odpovědět na první inkasovaný gól a potom ubránit oslabení v první třetině. Celý zápas jsme vedly, což nám hlavně po psychické stránce pomohlo. Na konci nám již docházely síly, ale přesto jsme náskok udržely.

Cítíš, že už jsi stálicí v tomto týmu?

Stálou hračkou podle mě nejsem, určitě jsou v širším kádru hračky, které by mě klidně mohly nahradit. Samozřejmě se ale snažím, aby moje výkony byly hodné reprezentaci a aby se v týmu zůstala.

V čem vidíš největší rozdíly ve hře na mezinárodní úrovni? Vyhovují ti, takové zápasy?

Asi že každá chyba se ve většině případech potrestá. Zápasy jsou rychlejší, musíme mezi sebou více komunikovat a také souboje jsou tvrdší. Přístup trenérů je také trochu jiný. Například více rozebíráme hru soupeře ještě před zápasem. Takové zápasy mě baví hrát, je to často něco úplně jiného než v Česku. Možná je to i tím, že hrajeme jiný systém a jsem na jiném postě než obvykle, takže to je zajímavá změna. Poté se ale naopak musím více soustředit, co jak dělat.

Jaký budeš mít další cíle do probíhající sezóny?

Společně s naším týmem v juniorské lize se určitě pokusíme dostat z dna tabulky, protože tam našimi dlouhodobými výkony určitě nepatříme. Můj osobní cíl je nadále se zlepšovat, jak po fyzické tak i po psychické stránce a třeba si ještě v dresu České republiky někdy zahrát.