STARŠÍ ŽÁKYNĚ V TÉTO SEZÓNĚ ZÁŘÍ STŘÍBRNĚ
FBC Česká Lípa blue – FBC Liberec 5:2 (2:0, 2:1, 1:1)
https://www.ceskyflorbal.cz/
Utkání s Českou Lípou mělo rozhodnout, kdo se bude na konci soutěže vyhřívat na 1. místě tabulky. Náš tým k tomu potřeboval vyhrát v základní hrací době a děvčata nastoupila do zápasu s obrovským odhodláním. I fanoušci pojali tento turnaj velmi prestižně a přijeli na tento turnaj poprvé v sezóně vyzbrojeni bubny, řehtačkami či trumpetami. Soupeřkám z Lípy jsme byli více než vyrovnaným soupeřem, ale v první třetině se žádná z mnoha našich šancí neujala. Naopak českolipské hráčky byly velmi produktivní a z minima dokázaly vytěžit maximum – po gólech z první a poslední minuty svítil na výsledková tabuli stav utkání 0:2. I ve druhé třetině hrály naše holky jako o život, mačkaly Lipandy jako citrón, šancí a nastřelených tyček přibývalo, ale jako první se z ojedinělé akce trefily soupeřky. Na tento gól jsme hned v dalším střídání dokázali díky pohotové dorážce Šárky Hamanové odpovědět, ale po dalším gólu českolipského týmu jsme po druhé třetině prohrávali o tři góly. Holky se nevzdaly a dál téměř nepouštěly soupeřky na naši polovinu, nicméně Eliška Kolstrunková hájící branku soupeřek si pro tento zápas velmi dobře postavila tyčky, od kterých se odrazilo snad deset našich střel. Touha vyhrát naše děvčata neopustila ani po další obdržené brance, a po timeoutu dál srdnatě bojovala, za což byla v poslední minutě odměněna alespoň druhým gólem, který po nahrávce Verči Šindelářové vsítila Róza Smítková.
FBC Liberec – Florbal Ústí 9:3 (3:1, 2:0, 4:2)
https://www.ceskyflorbal.cz/ma
Do posledního zápasu této ligové sezóny holky nastoupily ještě trochu zklamané z předchozí prohry, ale gólem Terky Jinochové z první minuty byl
určen celý ráz zápasu, který jsme až na drobné výjimky měli pod kontrolou. Svůj tým na začátku třetí třetiny podržela Monča Šmídrkalová, která chladnokrevně zlikvidovala trestné střílení soupeřek. Štěstěna na nás nakonec úplně nezapomněla, a tak se v tomto zápase povedlo vstřelit gól i Róze Smítkové, Anit Svobodové (ta ke gólu připsala i dvě nahrávky), Valče Sekničkové, a dokonce dvakrát Káje Štočkové, na kterou navázala posledním gólem v utkání i v sezóně Terka Jinochová. Svůj první kanadský bod za liberecký tým si díky přihrávce na gól připsala také Eliška Říhová. Po zápase si tak mohly holky pověsit na krk stříbrné medaile, které jim jsou odměnou za skvělé výkony a poctivý přístup a snahu během celé sezóny.
Komentář trenéra Bělohlávka k turnaji a k celé sezóně:
Nejdříve bych chtěl zhodnotit poslední dva zápasy sezóny. Někdo by se mnou mohl nesouhlasit, ale i když to podle výsledku nevypadá, tak zápas proti holkám z České Lípy byl tím nejvydařenějším, který jsme proti nim v této sezóně odehráli. Holky hrály srdcem i duší a myslím, že můžou být na svůj výkon právem hrdé, a při jenom o trochu lepší střelecké mušce se nám příště podaří takovéto zápasy zlomit na naši stranu. Jsem moc rád, že v druhém zápase se prosadily téměř všechny naše střelecké opory a chválím Monču za skvěle chycený nájezd, kterým jsme definitivně odrazili jakékoli myšlenky ústeckých hráček na nějaký bodový zisk ze zápasu.
Co se týče uplynulé sezóny, byla to moje první trenérská zkušenost s trénováním dívek. A musím říct, že i přes poměrně vysokou časovou náročnost mě to s holkami opravdu bavilo, tím více, čím více jsem je postupem času poznával z herní i osobnostní stránky.
Sice nám na poslední chvíli „uteklo“ první místo v soutěži, ale ten hlavní cíl a smysl celého snažení by dosažen – holky postupně vytvořily tým, který spolu skvěle fungoval, vzájemně se podporovaly a šlo jim více o společný výsledek než o „kanadu“. Všechny do jedné, od brankářek přes obránkyně až po hroty, se na trénincích i v zápasech snažily vydat ze sebe to nejlepší a staly se z nich mnohem lepší hráčky, než si samy dovedou představit. To, že všechny čeká ještě velmi dlouhá cesta k florbalové dokonalosti, je jasné, ale díky svému poctivému přístupu, docházce i vůli se zlepšovat by to pro většinu z nich nemusel být nesplnitelný cíl. Holky, děkuju, za mě máte za tuto sezónu zlatou medaili!!! Na konec bych chtěl poděkovat Mírovi Hnídkovi, který mě od začátku podporoval a pomáhal mi při seznamování se specifikami trénování ženských družstev. A taky Vaškovi Smítkovi, bez jehož nezištné podpory by bylo velmi obtížné zvládnout ve dvou lidech uřídit dva týmy. Všem budoucím dorostenkám přeju hodně štěstí při přechodu do další kategorie.
Hodnocení sezóny ze strany Vaška Smítky:
Pohledem vedoucího týmu bych zhodnotil sezónu starších žákyň jako jeden velký test odolnosti, vytrvalosti, hledání společných cest a nesporně hladem po vítězství :). Každá hráčka zanechala v týmu svůj otisk a každá si zaslouží poděkování, protože sezóna 2024/2025 byla pro tým starších žákyň rokem změn, nových vjemů a zvládání nelehkých překážek. Tým procházel během celé sezony celou řadou změn a výzev. Do týmu přišlo nemálo nových posil z mladších žákyň, během roku přišly do týmu úplně nové hráčky, a zároveň tým získal nového trenéra. S velkým obdivem jsem sledoval, jak některé hračky zakusily tvrdé sousto těžkého turnaje ve Švédsku – Gothia
Cupu 2025, a následně došlo k jejich zocelení; bylo úžasné pozorovat, jak nováčkové v týmu tvrdě makaly na pondělních skills trénincích a na konci sezóny bylo patrné, že mohou sklízet ovoce :).
Rád bych se pozastavil u jedné z našich hráček, protože byla postavena před velmi náročnou výzvu, když během sezóny ze zdravotních důvodů přerušila spolupráci naše gólmanka a Monika Šmídrkalová byla postavena před skutečnost, že musí odchytat zbytek sezony. A výsledek..., v posledním zápase bravurně zvládla nájezd ústecké hráčky. Sluší se jí poděkovat za její nasazení, i přesto, že by Monča raději podpořila tým svou hrou v poli. Velmi rád bych poděkoval i trenérům – Honza Bělohlávek, tedy „Bělda", se
ujal hlavního kormidla a za podpory Míry Hnídka dotáhli tým na bednu. Holky urputně bojovali s hlavním rivalem – týmem České Lípy a dokázaly jej během sezony také porazit, nicméně tento rok si Č. Lípa odvezla náš skalp..., v další sezóně to ale budou mít českolipské holky s naším týmem podstatně těžší!
Holky zaslouženě získaly stříbrnou medaili, kterou vybojovali úsilím, tvrdým bojem a svým nasazením. Holky, za mě Vám moc děkuji, velmi rád bych o každé napsal, jak jste se zlepšily, jaký obrovský díl jste přinesly do týmu a věřte, že bych to zde velmi rád napsal...ale vznikl by nám z toho dobrodružný román, a já si raději tento román s Vámi užiji v další sezoně :).
Závěrem mám tři přání na další sezónu: přeji si, aby holky dál hrály srdcem a věděly, že disciplínou, týmovostí a tvrdým tréninkem se posunou nejdále. Vnitřně cítím, že byly okamžiky, kdy rodiče byly na lavičce více pasivní a holky neměly takovou fanouškovskou podporu, jakou by si zasloužily. Vlastně největší podpora zazněla na finálovém zápase, kdy se rodiče hecli, a to je moje druhé přání, aby tento fanklub byl po celou sezónu. A třetí přání... osobně ctím pravidla klubu FBC Liberec a přál bych si, aby každoroční Školení Rodičů padlo na úrodnou půdu!
