Ze čtvrté nejvyšší soutěže do Superligy. Jak prožil premiéru Jakub Vacek?

Kubo, nejprve mi zkus popsat tvoji sportovní a florbalovou kariéru, přece jenom florbal nehraješ tak dlouho…
Ahoj, zdravím všechny čtenáře. V mládí jsem vyzkoušel hodně sportů jako házená, vybíjená, fotbal nebo ping-pong a celkově jsem se nikdy nebránil sportovním aktivitám. Vždy jsem chtěl hrát hokej, ale přeci jen hokej stojí dost peněz, a navíc jsem byl na tento sport už dost starý, jelikož se s hokejem se začíná v značně mladém věku.
Co se florbalové kariéry týče. Dodnes si pamatuji a velmi rád na to vzpomínám, jak jsme se florbalem bavili jako malí a s rodinou jsme si vždy šli zahrát na ulici poblíž naší chaty, dokonce i babička s dědou se vždy přidali (smích). Krok začít hrát florbal mě pak přiměl letní příměstský tábor od DDM Větrník, kam mě přihlásili rodiče. Florbal se mi o to víc zalíbil a ve svých 12 letech jsem se přihlásil do kroužku také od DDM Větrník, kde jsem si 2 týdně chodil „pinkat“, abych se aspoň nějak hýbal a jednou měsíčně jsme měli nějaký ten zápas. V té době mě trénoval Jan Bitman (nynější hráč libereckého Áčka), který mi po 4 strávených letech ve Větrníku dal myšlenku, že bych mohl začít brát florbal vážněji. Dodnes jsem za to velmi rád, jelikož bez něho bych se asi v životě nedokopal s florbalem dále pokračovat. Do FBC Liberec jsem přišel jako druhým rokem dorostenec. Upřímně, bylo to pozdě a ostatní kluci, kteří hráli florbal už od mládí, mě válcovali, protože jsem byl kluk, který si doposud chodil 2 týdně jen pinkat s děrovaným míčkem.

Rozveď mi tedy tvoje začátky v FBC Liberec.
Začátky byly velmi těžké, už jen kvůli tomu, že jsem dřív hrál za Větrník, jsem byl terčem posměchu. Mě to naopak motivovalo a díky šanci, kterou mi dal Matěj Klucho jsem mohl trénovat s dorosteneckým áčkem, což mě ovšem posouvalo dál a mohl jsem tak florbalově růst, za to velké díky. Od té doby mi florbal přirostl neskutečně k srdci a já se hraním florbalu opravdu bavil a stále bavím. Myslím si, že to je jeden z hlavních faktorů, proč mě baví se stále posouvat a zlepšovat. Vždy jsem se snažil si něco vzít od ostatních hráčů a zároveň jsem k nim přihlížel, ať už to jmenovitě byl Šimon Stránský nebo Martin Čermák. S dvojicí těchto jmen jsem pak měl tu čest hrát i v jedné lajně, a to si myslím, že mě posunulo úplně nejvíce, když vezmu v potaz juniorskou kategorii.

Do přípravy elitního týmu jsi naskočil poměrně nedávno, zkus mi popsat, proč tě trenér Salát nominoval?
Myslím si, že se mi začátek sezóny povedl a konkrétně bodově jsem na tom nebyl špatně, což mi hodně pomohlo v sebevědomí. Postupem času jsem se dostal i do lajny mezi zkušenější hráče naše B-týmu a mohl jsem tam postupně růst.. Spolupráce s nimi na hřišti nebo i mimo něj mi hodně pomohla a jsem za to rád. Zároveň jsem rád, že se i mé výkony nejspíše dostali k vedení Liberce a konkrétně k panu Salátovi. Za tu možnost trénovat s libereckým áčkem, kterou mi pan Salát dal, jsem neskutečně vděčný, jelikož je to další nová výzva v mé kariéře. Třešničkou toho všeho byl pak můj první start za liberecké áčko.

"Za tu možnost trénovat s libereckým áčkem, kterou mi pan Salát dal, jsem neskutečně vděčný, jelikož je to další nová výzva v mé kariéře. Třešničkou toho všeho byl pak můj první start za liberecké áčko."

Byl jsi před utkáním nervózní, jaké byly tvoje pocity?
Nervozita už je u mě takový malý rituál. Ať už jde o jakýkoliv zápas, pořád jsem nervózní, protože mi záleží na mém výkonu. Obrovská výhoda byla, že jsme hráli s Hattrickem Brno, které nepatří do špičky florbalu zde v Česku. Hrát např. s Tatranem nebo s Boleslaví by bylo asi značně z psychické stránky pro mě těžší. Zápas jsem si snažil spíše užít a stále si opakoval v hlavě, že je to tady, že je čekání u konce a konečně nastoupím v Superlize. Nervozita pak ze mě spadla hned od prvního střídání.

Brzké vedení a poklidná výhra FBC Liberec tě musela hodně pomoct, že?
Je to tak, brzké vedení bylo fajn jak pro mě, tak i pro celý tým. Obzvlášť když vedete od prvních minut první třetiny 3:0, to se pak hraje o kapku snáz. Výhra s Brnem mi rozhodně pomohla i v sebevědomí.

Čekal jsi s Brnem takový zápas?
S Brnem jsem čekal vyrovnanější zápas. Přeci jen Brno je nepříjemný soupeř, a hlavně hrát v roli favorita se mnohdy hraje hůř než v roli outsidera. Role favorita se naštěstí potvrdila až moc a my se mohli radovat z krásného vítězství 8:1.

V lajně jsi hlavně své věkové vrstevníky. Michalu Václavíkovi jste pomohli vstřelit premiérovou branku, takže to byl úspěšný zápas?
Za svou lajnu jsem nesmírně rád, povedlo se nám vsítit branku a zároveň jsme žádnou neinkasovali. Míša odehrál výborné utkání a zasloužil si hráče utkání. Odměnou pro něj byl zmiňovaný gól. Dost speciální pro mě bylo nastupovat v jedné lajně s Lukášem Macháčem, mým kamarádem už od dětství nebo i s mým bývalým trenérem Honzou Bitmanem, o čemž jsme vždy spolu vtipkovali, že by bylo super si jednou spolu zahrát. Jsem rád za úspěšně zvládnutý zápas a lepší premiérový start jsem si ani nemohl přát.

Na svém instagramovém účtě jsi uvedl, že to byl splněný sen. Jak vnímáš svůj výkon z tvého pohledu?
Tak byl bych asi blázen, kdybych tvrdil, že se mi zápas povedl na jedničku, přeci jen jsem velmi sebekritický, a to mě žene dál, abych do dalších zápasů podal lepší výkony. Stále mě mrzí mé vyloučení, jelikož nejsem zrovna ten typ hráče, co chodí na trestnou. Kdybych to měl shrnout podle jednotlivých třetin tak, první třetina byla taková oťukávaná a pomalu jsem se snažil pochopit, co si můžu a nemůžu na hřišti dovolit. Druhá třetina byla o dost lepší a tu bych asi vyzdvihl nejvíce. Třetí třetina už pro mě byla taková dohrávaná. Svůj výkon bych zhodnotil něco okolo průměru. Upřímně jsem očekával, že to bude o dost horší, ale jsem za svůj výkon rád.

"Dost speciální pro mě bylo nastupovat v jedné lajně s Lukášem Macháčem, mým kamarádem už od dětství nebo i s mým bývalým trenérem Honzou Bitmanem, o čemž jsme vždy spolu vtipkovali, že by bylo super si jednou spolu zahrát."

Tým měl za sebou nepříjemnou sérii proher. Jak jsi vnímal situaci v kabině?
Situace v kabině byla poměrně klidná a já si situaci ohledně sérii proher nijak do hlavy snažil nepouštět. Všichni si daný problém, který nás delší dobu trápil, uvědomovali a nikdo nepochyboval o tom, že si ze zápasu vezmeme 3 body. Všichni věděli oč tu běží a myslím si, že to bylo vidět.

Tradiční oslavu, liberecký bob si taky musel užít. Máte podobnou oslavu i v týmu libereckého béčka?
Tak liberecký bob už je dlouhá tradice a pokaždé si ho náramně užiji, každopádně nějaká speciální oslava v Béčku kromě standardní písničky, která hraje po každém vyhraném zápasu. Dost mě to mrzí.

Není to škoda? Výher v divizi letos máte mnoho…
Škoda to určitě je. Ta radost z vyhraného zápasu tam prostě musí být a občas si u někoho tedy říkám, proč ten sport vůbec dělá, když z toho nemá to správné potěšení.

Jak vůbec hodnotíš letošní sezonu z pohledu libereckého B-týmu, který je tvůj “domovský”.
Letošní sezónu zatím hodnotím velice pozitivně. Tým si perfektně sednul a panuje zde výborná nálada. Myslím si, že tomu hodně dopomáhá i náš trenér Míra Svoboda, který na nás nijak neřve a nechá nás hlavně hrát a všem nám věří. Jsem rád za systém, který v týmu máme a je dosti spravedlivý pro všechny. Tyhle detaily pak zdobí dobře fungující tým.

Není to na škodu, že s týmem nemůžete hrát play-off? Myslím si, že sportovně by jste si ho za výsledky a postavení v tabulce rozhodně zasloužili.

Máš určitě pravdu. Mít v hlavách před zápasem to, že můžeme hrát o Národní ligu by bylo velice motivující a náš florbal by vypadal určitě jinak. Když se nad tím zamyslím, tak je to i dost demotivující, bez šance postoupit do vyšší ligy. Mrzí mě to z pohledu týmu, ten tým má obrovskou sílu a charakter. Je to bohužel škoda, že to nemůžeme předvést ve vyšších ligách nebo alespoň v play-off, jenž nemůžeme už vůbec hrát, což naprosto nechápu.

"Myslím si, že tomu hodně dopomáhá i náš trenér Míra Svoboda, který na nás nijak neřve a nechá nás hlavně hrát a všem nám věří. Jsem rád za systém, který v týmu máme a je dosti spravedlivý pro všechny. Tyhle detaily pak zdobí dobře fungující tým."