Přípravka udivovala vlastní trenéry

Je už 8 hodin od konce posledního zápasu a já ještě stále nevstřebal to, co naše děti na turnaji předváděly. Jako trenér dospělých jsem často zažíval situace, kdy jsem si v hlavě říkal, že bych situaci vyřešil lépe než můj hráč/hráčka na hřišti. Jenže začínám u přípravky zažívat u některých dětí opak. Dnes jsme s Jirkou častokrát u některých dětí kroutili hlavou, co si na hřišti dovolí a jak se stále zlepšují. Viděli jsme kličky, které bychom si sami nedovolili a některé vlastně ani nikdy neuměli. Častokrát jsme obdivovali odvahu dětí jít do zdánlivě neřešitelných situací nebo absenci strachu podržet míček chvíli sami pro sebe i pod tlakem protihráčů. Na minulém turnaji elévek jsem dostal otázku, jak děti učíme hrát s hlavou nahoře a komunikovat. A má odpověď byla velmi jednoduchá. Necháváme je v tom "vykoupat" a ony samy zjistí, že pokud se nebudou koukat kolem sebe a mluvit spolu, tak se jim nebude dařit. Nekřičíme na ně a ony tak mají prostor komunikovat samy. Samy pak zjišťují a učí se co je potřeba. A nám to dělá neskutečnou radost, stejně jako dnes.

Možná jsme dnes někomu (cizím rodičům a trenérům) připadali jako trenéři, co se chvílemi dětem při zápase vůbec nevěnují a šuškají si v pozadí něco sami pro sebe. Jenže v tom je právě ten vtip. Děti jsou prostě samostatné a tak jsme mohli nechat Verču nabírat trenérské zkušenosti a řídit střídání. A sami se bavit tím, co předvádějí.

Jeden z nejlepších tenistů historie, Boris Becker, řekl: "Miluji vyhrávání, vyrovnám se s prohrami. Ale nejvíc ze všeho miluji hraní samotné". Jsme moc rádi, že přesně tohle je na našich vidět. Jejich vášeň je přesně to, co je žene za neustálým zlepšováním sebe sama.

Vzhledem k tomu, že nám starší skupina přípravky přenechala tento "dvojturnaj", mohli jsme na turnaj vzít 20 dětí a rozdělit je tak na 2 menší týmy po 9+1 dětech. Původně jsme si mysleli, že bude v každém týmu tak 6 dětí. Ale nějak jsou imunní proti chřipkové epidemii a i na neplánovaný turnaj se jich sešlo nakonec dost. Velkou část tvořily i holčičky (7), které ukázaly připravenost a odolnost v soubojích, kterou nabraly na turnajích elévek. Na těch totiž startují, v naprosté většině, proti fyzicky mnohem vyspělejším soupeřkám. Dnes ukázaly, jak je právě tohle posouvá dopředu. Byly opravdu úžasné a hrály velmi důležité role i v "klučičí" přípravce.

Abychom využili naplno potenciál turnaje, postavili jsme 2 vyrovnané týmy. Každý tým tak měl zkušenější hráče, holčičky, úplné nováčky, prcky i větší děti. Někdy se holt sešli na hřišti 3 větší a silnější, někdy 3 miniaturní, někdy 3 holčičky a někdy mix všech. Perfektní pak byla schopnost dětí na rozložení sil reagovat a bez fixních pozic si plynule měnit role při střídání. Opět jsme vyzkoušeli mnoho brankářů. Pro některé to byla úplně první zkušenost, jiní ukázali velké zlepšení.
Naši hru specifikovala opravdu velká odvaha na míčku a to je přesně to, co chceme. Děti dostaly opět pokyn míčky neodpalovat pryč, ale podržet jej a zkusit si situace 1 na 1. Opět se jim to velmi dobře dařilo. Trenéři pak děti před turnajem informovali, že nejlepšími hráči budou ti, co budou nejlépe makat dozadu po ztrátě míčku. A nejednou byl soupeř v poslední chvíli okraden o míček v samostatném úniku. Bravo děcka!

Zvedá se nám i kvalita střelby, i když ji zatím vůbec netrénujeme. Na nácvik střelby i přihrávky je stále ještě čas.

Statistické okénko za oba týmy pro "fajnšmekry":

6 zápasů - 10 brankářů
získané míče - výrazně pozitivní :-)
počet kliček: 438
vstřelené góly: 41
obdržené góly: 35
výsledky v náhodném pořadí DxH: 8:5, 9:2, 4:6, 9:10, 6:7, 7:3,
slzičky mimo bolístky: absolutní 0
úsměvy: 678x
dotaz "Můžeme být první lajna?": 23x
dotaz na trenéra "Kolik to je?: 18x
odpověď trenéra "Nevím": 18x
počet spotřebovaných šneků, štrůdlu, muffinů, koláčků, toustíků, zeleninky: 118 ks

Děkujeme dětem za nasazení, rodičům za nejlepší catering na turnaji, příkladné chování a skvělé fandění.
Jsme zase více motivovaní pracovat dále.
Za trenéry Lukáš Nesměrák